Náměstí dvakrát větší než to známé Václavské. Takový je bývalý Dobytčí trh

Možná někoho překvapí, že nebude řeč o Václaváku, ale o náměstí Karlově, které je svou rozlohou téměř dvakrát tak velké. Karlovo náměstí vzniklo jako centrální tržiště velkého urbanistického projektu Karla IV. Dne 8. března 1348 císař vydal „s dobrým rozmyslem a se zdravou radou“ zakládající listinu Nového Města pražského.

Na svou dobu mělo náměstí ohromnou rozlohu přesahující 80 tisíc metrů čtverečních. Původně se mu říkalo Tržiště velké, popřípadě Novoměstský rynek nebo Rynek Hořejšího města. Až ve druhé polovině 15. století se ustálil název Dobytčí trh. Prostor byl po Karlu IV. pojmenován až při příležitosti 500. výročí založení Nového Města pražského v roce 1848.

Toto ve své době největší náměstí Evropy mělo veledůležitou funkci. V kapli Božího těla, která stála zhruba v místech, kde dnes tramvajové koleje ústí do Ječné ulice, ukazovali první pátek po Velikonocích posvátné relikvie a předměty, které měly posilovat význam císařské vlády a současně důležitost založení Nového Města Karlem IV.

V kapli byly shromážděny svátostiny prvořadého významu: kopí svatého Longina, kterým byl probodnut bok Ježíše Krista na kříži, dále kus dřeva ze Svatého kříže, hřeb, jímž byl Kristus přibit na kříži, látka z ubrusu z poslední večeře Páně, kus Kristova roucha a meč, který podle legendy dostal přímo z nebe dávný císař Karel Veliký.

Tyto velevzácné předměty byly od dávných dob součástí říšského pokladu a jejich přemístěním do Prahy se dávalo ostentativně najevo, že teď je střed Svaté říše římské v Praze, přesněji v Novém Městě pražském.

Ohromná rozloha náměstí o délce 550 a šířce 152 metrů tak byla navržena proto, aby se nejvzácnější svátostiny, které byly součástí příběhu utrpení Krista, mohly ukazovat co největšímu davu. Na náměstí se při každoročních slavnostech shromažďovalo až 30 tisíc lidí. Tyto poutě samozřejmě měly i velmi pozitivní vliv na ekonomiku města.

Kapli Božího těla nechal vystavět syn Karla IV. Václav IV. v roce 1393. Byla to gotická stavba s centrální věží, zasvěcena byla Nejsvětějšímu tělu a krvi Páně. Na Karlově náměstí stála tato pozoruhodná stavba dlouhých 400 let. V roce 1789 byla zbořena, protože překážela dopravnímu ruchu. V roce 1843 se město rozhodlo proměnit náměstí ve velký park, který už bez větších změn vydržel do současnosti.

Seznamte se Na tomto místě představujeme nejlepší pražské fotografy. Renata Šustová uspěla s barokním skvostem schodiště v Clam-Gallasově paláci. Stalo se únorovým snímkem kalendáře Miluju Prahu pro letošní rok. Renata měla vřelý vztah k Praze už od dětství. Často pobývala u babičky ve Washingtonově ulici. „Praha mě i přes proměny, kterými nepochybně za tu dobu prošla, nikdy nepřestala inspirovat. Mám ráda její romantická zákoutí a méně známá místa, také ráda fotím západy slunce,“ říká Renata, která je už v důchodu, ale stále částečně pracuje jako dětská sestra. „Nečekala jsem, že by se někdy mé fotky objevily v kalendáři Miluju Prahu, natož pak na prestižní fotografické výstavě Všechny krásy Prahy, kde vystavují i kolegové, jejichž snímky jsem vždy sama obdivovala,“ dodává Šustová, která si takto plní svůj dětský sen uplatnit se v umělecké profesi. Renata Šustová