Investor si Jiřičnou vybral loni na podzim, architektka v lednu představila několik variant, ale hlavní důraz kladla na řešení, kdy hlavní hmota výškově končí na úrovni římsy sousedního domu v ulici Revoluční a nad tuto úroveň jsou navržena ještě tři ustupující patra. Národní památkový ústav (NPÚ) ale chtěl výšku snížit a nedoporučoval nárožní věž.
Dům by byl vysoký jako protější palác Merkur
V říjnu Jiřičná na NPÚ prezentovala variantu sníženou o jedno ustupující patro, celková výška domu i s nárožní věží je na úrovni protějšího paláce Merkur. V listopadu tuto variantu viděl i památkový odbor magistrátu. Ředitel odboru Jiří Skalický ČTK řekl, že závazné stanovisko odbor zatím nevydal. „Čekáme na vyjádření NPÚ a návrhem se bude (znovu) zabývat sbor expertů pro památkovou péči,“ uvedl.
„Při posuzování návrhu novostavby se vědecká rada NPÚ shodla, že předložený návrh považuje oproti minulým za vhodnější, ale ne za natolik architektonicky a urbanisticky přesvědčivý, aby jej bylo možné za daných podmínek akceptovat,“ řekla ČTK mluvčí NPÚ Jana Tichá. Vědecká rada podle ní neměla k dispozici nezávislé odborné zhodnocení památkových hodnot domu, bez nichž nelze věc kvalifikovaně posoudit; posudky předložené investorem prý nelze považovat za nezávislé. „Vyjádřila proto s demolicí nesouhlas,“ uvedla mluvčí.
Novomlýnská brána má zakončit Revoluční
Odborníci se ale historickým domem v Revoluční zabývají již delší dobu, jeho architektonické hodnoty posuzovalo i ministerstvo kultury. Před dvěma lety měl tehdejší investor již povolení památkářů k demolici i novostavbě domu od ateliéru DaM. Ministerstvo kultury ale v odvolacím řízení rozhodlo, že by se dům bourat neměl. Mezitím se změnil investor. Společnost RSJ Private Equity původní projekt zavrhla a oslovila Jiřičnou pro návrh nového domu. Novomlýnská brána má zakončit Revoluční ulici. Současné plány na zastavení proluky jsou staré asi tři roky, místo je ale prázdné sedm desítek let a pokusy jej zastavět byly již v minulosti.
Ve stavebně historickém průzkumu, který zpracoval Patril Líbal z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se interiér domu považuje po radikálních přestavbách „z památkového hlediska za zcela bezcenný“. Dům je podle něj v poměrně dobrém statickém stavu a nejeví zásadnější stavební závady. Nejde ale o prvořadý příklad historizující architektury a jeho hodnota spočívala hlavně ve spojení s někdejší budovou Eliščiných lázní. Z hlediska architektonické stabilizace Revoluční ulice by bylo možno uvažovat i o jeho nahrazení adekvátní novostavbou, píše zpráva.
Projekt počítá se zpřístupněním barokního objektu pro veřejnost
Návrh Jiřičné počítá se začleněním pozdně barokního domku v Lannově ulici a navazuje na okolní zástavbu z 19. i 20. století. Projekt počítá se zpřístupněním barokního objektu pro veřejnost průchodem z Revoluční třídy. Současné technologické možnosti nám umožňují ozelenit část stávající štítové stěny, uvádějí autoři.
Jiřičná už při zadání říkala, že chce postavit dům, který splní všechny funkční požadavky, bude současnou architekturou a „přitom nebude křičet: Podívejte se na mě“. „Strašně nerada něco bourám, strašně nerada ničím stromy, tahle budova ale, myslím, nemá dobrou možnost na to, aby se přestavěla,“ uvedla k záměru zbourat vedlejší dům.
Strážce streamu
