Před hudebním smogem na frekventovaném nádraží někteří utíkají. Většině však nevadí

„Jen jeden člověk unese hlasitý řev reproduktorů, dalších čtrnáct lidí čeká z jejich dosahu, a to i přesto, že přijede krátký vlak a oni se musí na střed peronu zase vrátit. Já to tak dělám také. Mít dobrou kávu u vlaku je prima, jen ne za cenu hudební produkce pochybné kvality. Je vidět, že hlavně po ránu by asi více lidí ocenilo slyšet spíš ptáky z lesa,“ svěřila se cestující na oblíbeném místním facebookovém fóru.

Deník Metro situaci prověřil. Podle mnoha místních je skutečně hlasitost hudby občas nepříjemná. Obrátili jsme se proto také na samotné majitele bistra Bazar. Ti podle jeho zástupkyně Hany Sykorové reakce na hudbu neberou na lehkou váhu. „Reakce bedlivě sledujeme – a ani ta paní Prenghyové není výjimkou. Co jsme si však dělali průzkum mezi cestujícími, zjistili jsme, že jim hudba na nádraží dělá spíše radost,“ vysvětluje Sykorová. „A co se týče údajného útěku lidí od reproduktorů? Každý, kdo na nádraží někdy byl, ví, že jde o běžný pohyb cestujících. Ti nejprve stojí pod stříškou, a když přijede dlouhý vlak, rychle se přesouvají dopředu. To je normální,“ dodává Sykorová.

Debata si v posledních dnech žije vlastním životem i v diskusních skupinách. Z mnoha komentářů se dá usuzovat, že místním, kterým stálo za to hudební produkci komentovat, příliš nevadí. Najde se také řada těch, co si ranní dávku muziky na nádraží oblíbili. Třeba Klára Stránská, které nedávno rozsvítil den Karel Gott. „Hlasitější to občas je, ale na mě to má opačný efekt. Já si kolikrát začnu zpívat a tancovat. Mně se ta pochybná produkce líbí a udělá mi po ránu, na rozdíl od nemilých obličejů, dobrou náladu,“ uzavírá Stránská.