Do Prahy se už tuto sobotu sjedou sběratelé nejen z Česka a Slovenska, ale i Rakouska, Nizozemska a dalších zemí. Místo nebylo vybráno náhodně. Praha je totiž podle zástupce Českého filumenistického svazu Milana Tomáška mekkou filumenistů, a to již odpradávna.
Nejvyšší privilegium
Když se řekne sirkárna, tak si asi naprostá většina lidí představí město Sušice. „Ale také v Praze existovala celá řada sirkáren. A dokonce podle všeho i ta první v Čechách! Vojtěch Scheinost sice získal povolení k výrobě zápalek v Sušici v roce 1839, ale když se podíváme na reklamu v novinách Intelligenzblatt zur Prager Zeitung ze dne 4. srpna 1836, tak se můžeme dočíst zhruba toto: Rosa Ehrlich obdržela nejvyšší privilegium, což jí umožnilo svoji, v Čechách první, továrnu na sirky rozšířit a vylepšit svoje výrobky tak, aby ještě lépe škrtaly a hořely,“ říká pro deník Metro Tomášek.
V inzerátu byla podle Tomáška také uvedena adresa továrny: Karlín u Prahy, dům U Zlaté kotvy číslo 37. V archivu Technické univerzity ve Vídni se podařilo dohledat i samotnou žádost o „privilegium“, tedy něco jako předchůdce dnešního patentu.
“V této sirkárně pak vyráběla zápalky firma Raspe & Ehrlich, následně ji pak pronajala firmě Gebrüder Löwy. Pravděpodobně kolem roku 1850 zde byla výroba ukončena,“ dodává pro Metro Tomášek.
V Karlíně se objevuje později další továrna na zápalky, a to na adrese číslo popisné 121. „Zde se objevuje celá řada jmen těch, kteří se pokoušeli vyrábět zápalky, jako například A. Vichta, A. Bešta, E. Beštová, J. F. Hladík nebo firma Zajíček & Pollak. Svojí produkcí ale nebyla tato továrna nijak významná,“ doplňuje Tomášek.
Karlín kolébkou sirkařství?
Karlín se tak stal pravděpodobně kolébkou tuzemského sirkařství. Ale ani další městské části nezůstaly podle Tomáška pozadu.
“V Praze se vyráběly sirky ve Vysočanech, na Smíchově, na Vinohradech, v Libni nebo na Žižkově. Z hlediska objemu výroby a významnosti byla asi nejdůležitější továrna ve Vysočanech. Tu založili Karel a Gustav Hoffmannovi roce 1852,“ uvádí pro deník Metro Tomášek.
V roce 1863 se změnila firma na Gustav Adolf Hoffmann & Sohn. Tím společníkem a vlastně jediným majitelem byl Robert Hoffmann, syn Gustava Ad. Hoffmanna.
„V té době to byl poslanec českého zemského sněmu. Po několika změnách majitelů ukončila sirkárna ve Vysočanech definitivně svoji činnost v roce 1873 díky velké krizi na vídeňské burze a úpadku posledního majitele, firmy Neuburg & Söhne,“ vysvětluje pro Metro Tomášek s tím, že pro něj byla zásadním zdrojem informací publikace Pražské sirkařství 1838–1896, kterou napsal Jiří Šperk. Pro doplnění: První sirky vynalezl Angličan Walker v roce 1827. První nálepka na nich vznikla roku 1829.
Sraz v Opletalce
Loni oslavil svaz filumenistů padesát pět let od svého založení. Letos se jeho zástupci opět sejdou, a to již tuto sobotu v menze Univerzity Karlovy v Opletalově ulici.
Duše Karlína je cítit sírou
|
