Sloup s budíky opravili, chtějí také návrat okřídleného šípu

Na Karlově náměstí, před Staroměstskou radnicí nebo na Můstku, tam všude si dřív Pražané i návštěvníci města mohli zjistit předpověď počasí a přesný čas. Meteorologické sloupky se v Evropě staly koncem 19. století módní záležitostí a hlavní město českého království samozřejmě nemohlo zůstat pozadu. Starší sloupy plné secesních kudrlinek zmizely všechny, zachovaly se pouze dva mladší z umělého kamene – první, nedávno opravený, stojí v Dejvicích, jeho zanedbané dvojče pak před hlavním vstupem na Masarykovo nádraží.

Přes sto let starý sloup se před časem rozhodla zachránit nezisková organizace Czech National Trust (CNT). Zpočátku to vypadalo na snadný úkol, rychle se ale objevily první komplikace. „Hlavním problémem je, že sloup nikomu nepatří. Když jsem to začala zjišťovat, přehazovali si mě úředníci jako horký brambor. Připadala jsem si jako slepička, která se kohoutkovi vydala pro vodu,“ vzpomíná – dnes už s úsměvem – projektová manažerka CNT Eva Heyd. K dejvickému sloupu neexistuje žádná dokumentace, pravděpodobně ani původně nestál na svém současném místě na rohu Buzulucké ulice a Vítězného náměstí. „Ví se, že stál jinde v Dejvicích, nelze ale vyloučit ani možnost, že sem byl přesunut z úplně jiného konce Prahy, tyhle malé stavby se často stěhovaly,“ upozorňuje Heyd. 

Nová kniha Meteorologických sloupků se do dnešních dnů zachovalo přes pět desítek. Při opravě toho dejvického pomohli také dva nadšenci – umělec a urbanista Jan Trejbal a René Tydlitát, odborník z Českého hydrometeoro-logického ústavu. Trejbal s Tydlitátem se fenoménu meteorologických sloupů věnují dlouhodobě. Koncem letošního roku jim vychází kniha nazvaná Povětrnostní sloupy. Průvodce po objektech drobné architektury. Sám Trejbal, dejvický patriot, jeden sloup zachránil z Újezdu u Prahy, kde už pro něj neměli využití. Opravil ho a po dohodě s úřady na čas umístil do dejvickém parku Hadovka u Evropské ulice.

Nyní sloupek svítí novotou – umělý kámen zbavila specializovaná firma letitých nánosů špíny a graffiti a místo rezavých deklů je vitrína se třemi budíky. „Úplně hotovo ještě nemáme,“ ukazuje Heyd zadní stranu sloupu. „Tady by po zimě měly přibýt dva tablety. Na jednom mohou být praktické informace, jako je nadmořský výška, čas východu a západu slunce nebo vzdálenost z Dejvic na letiště. Na druhém potom obecné informace o historii sloupků.“ Záchrana sloupu vyšla na zhruba 170 tisíc korun, peníze kromě CNT poskytly i společnost Penta Real Estate a radnice Prahy 6, která si opravenou památku vzala do správy. Naopak dvojče dejvického sloupu stojící před Masarykovým nádražím dál chátrá a jeho rekonstrukce je v nedohlednu.

Czech National Trust si v Praze vyhlídl i další místa, kterým by prospěl návrat do původního stavu. Peníze hledá například na výrobu kopie plastiky okřídleného škodováckého šípu od Otto Gutfreunda a na její umístění zpátky na budovu Škodova paláce nebo na opravu kašny na Jiráskově náměstí. „Jsme začínající organizace, která nedisponuje tak velkými finančními prostředky, a tak si vybíráme menší projekty. Adoptovat si zámek nebo kostel by bylo nad naše možnosti,“ říká Eva Heyd. Právě podobné detaily ale podle ní utvářejí kouzlo Prahy úplně stejně tak jako takzvaně velké památky. „Dělají město výjimečným, což ocení jak turisté, tak lidé, kteří místy denně procházejí,“ uvažuje projektová manažerka.