„Dochází k samovolnému pádu náhrobků, hroutí se podzemní části hrobek, a do mnoha z nich je vidět. Zpravidla to není příliš pietní podívaná,“ komentuje situaci Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů.
Většina částí nejrozlehlejšího a nejznámějšího hřbitova v Praze se pro své účely nevyužívá už 16 let, některé dokonce od roku 1860. Pochován je zde například Jan Palach, Karel Jaromír Erben či Jan Werich s Jiřím Voskovce.
Správa chce regulovat i barevnost hrobů
Stěžejní myšlenkou vzkříšení starých Olšan tak bude citlivé propojení pohřbívání s funkcí kulturní památky. K tomu by měla sloužit přísná pravidla pro nové nájemce, tzv. pietní kontinuita.
„Nebudou povoleny například vypalované fotografie nebo odlišné barvy kamene. Vše by mělo být také v souladu s dobovým kontextem, nelze dělat secesní náhrobek tam, kde je vše převážně klasicistní. Zvažujeme i omezení výzdoby hrobu, která může být svým charakterem rušivá,“ vysvětluje Červený.
Údržba stojí peníze, správa chce také vydělávat
Během rekultivace hřbitova dojde i na uzpůsobení volné plochy pro účely rozptylů. Její součástí by měl být altán pro pozůstalé, orientační plán a nápisové desky. Nynější rozptylová louka je z kapacitních i jiných důvodů naprosto nevyhovující. Správa pražských pohřebišť se netají ani motivací ekonomickou. V některých částech pronájem hrobů nedosahuje ani dvou procent. Údržba přitom stojí značné finance.
„Přílišný zájem o nové nájemce spíše neočekáváme, proto jsme nestanovili ani horní limit,“ dodal Červený a uvedl, že nyní jsou v módě spíše pohřby žehem. Ceny nově pronajímaných hrobů se budou odvíjet od jejich velikosti. Ten nejběžnější o 3 metrech čtverečních bude stát okolo 6500 korun na 10 let. Hrobka o 9 metrech čtverečních pak přijde zhruba na 15 tisíc korun.
Strážce streamu
