Taky si to mohl majitel za třicet let u líp natřít. To mě často napadalo při pohledu na jeden dům na Malostranském nábřeí. Výstavné domy v okolí se u větinou skvějí novotou, zaedlé barvy a omítky předlistopadových desetiletí jsou ty tam. To nemají, sakra, na pořádnou fasádu? Omlácené vstupní dveře, klika vekerá ádná. Ale nestarat se o nemovitost, alespoň na první pohled, můe být výhodné. Protoe zanedbaný dům s nenablýskanou fasádou můe být zlatějím dolem ne dům pečlivě opraovaný a udrovaný.
Dům na rohu Malostranského nábřeí a Vítězné ulice je filmařsky vyhledávaný.
Rohový obytný dům, ale svým způsobem i palác, stojí na rohu Malostranského nábřeí a Vítězné ulice. Má číslo orientační 1 a na rozdíl od svého dvojčete s číslem orientačním 3 působí zvenčí zanedbaně, ospale a neudrovaně. Uvnitř je tmavý, mramorově chladný, nepřívětivý. Jene jeho kouzlo zchátralosti je záměrné. Odpradávna slouí filmařům od nás i ze zahraničí coby filmová kulisa zvenčí i zevnitř. tábů, které zde za poslední desetiletí natáčely, bylo nepočítaně. Lze ho vyuít pro filmy z 19. století, dokreslí atmosféru první republiky, první i druhé velké války, ale poslouí i tábům, které chtějí vzneený půvab konzervativních bytů, domů chodeb. Podobně často vyuívají filmaři i krátký a úzký prostor před domem. Při vhodném úhlu lze ze záběrů eliminovat provoz tramvají na blízkém mostě Legií i davy turistů v přilehlém parku na Kampě. A nepoznáte ani, jestli jste v Praze, New Yorku, Římě, Londýně nebo Paříi.
I to je důvod, proč je dům na první pohled stále stejný, omelý. Protoe ten sousední téměř obdobného stylu, je u opravený, péče je na něm patrná. Ale schází mu ona patina, kterou jsou hledači lokací při pohledu na dům č. o. 1 uvnitř i zvenku tak okouzleni.
Poprvé jsem ho zaregistroval v epizodě seriálu Hříní lidé města praského, v Telegramu z Neapole. Dva zlatníci se tu snaí dobýt svých peněz nebo alespoň perků od podvodníka v podobě Miloe Kopeckého, který jim i s drahocennostmi vzal roha do Itálie. Dům a jeden z jeho bytů si zahrál i v Kamarádovi do detě. Částečně se uplatnil balkon domu směřující k Národnímu divadlu, stejně tak ulice před domem, i v ivotopisném dramatu o protektorátním mistru a ministru propagandy Emanuelu Moravcovi Anatomie zrady.
Zloděje zachytila v domě kamera
Naposledy jsem zaregistroval nábření dům na reportái o dopadených zlodějích. Ti se vydávali za členy filmového tábu a odnesli si z chodby filmovou techniku za několik milionů. Příběh přece jen skončil dobře, lapkové nezametali stopy kvalitně a poměrně rychle skončili v poutech.
