Budova má totiž dodávat metropoli teplo a chlad. Ty mají stačit zhruba dvě stě tisícům Pražanů, respektive stejnému počtu domácností. Jako bonus nebude budova potřebovat ani externě dodávanou elektřinu, uhlí či plyn, nevypustí také žádné emise.
Plyn je zbytečný, stačí splašky
Pozoruhodný energetický projekt je významný jak svou velikostí, tak vlivem na životní prostředí v hlavním městě. Při Ústřední čistírně odpadních vod ve zmiňovaném pražském Bubenči vznikne energocentrum, jež zanedlouho bude zásobovat teplem a chladem bezmála třetinu hlavního města. Jako „palivo“ na vstupu poslouží energocentru odpadní vody. Na výstupu z výrobny bude pouze teplo, chlad a vyčištěná voda, která se vypustí do Vltavy.
„Přitom ještě pomůže stabilizovat průtok v řece, což s povděkem přijmou například i sportovci – kajakáři, kteří mají nedaleko umělý plavební kanál. Až bude tento projekt fungovat, budou odstaveny teplárny Juliska a Veleslavín v současnosti topící zemním plynem,“ uvádějí pro deník Metro zástupci Pražské plynárenské a doplňují, že první jmenovaná teplárna skončí úplně, ve Veleslavíně pak zůstane malá záložní teplárenská kapacita pro případy extrémně chladného počasí. „Nebo během snížení výkonu energocentra při údržbě nebo poruše. Nedosti na tom, že kaly z vyčištěné vody se využijí k výrobě biometanu, který bude rozváděn stávající plynárenskou infrastrukturou,“ dodávají lidé z energetické dodavatelské firmy, kterou vlastní hlavní město.
Zní to skoro pohádkově: získávat teplo bez odpadu, bez čmoudu a vlastně jen jako vedlejší produkt z činnosti, jež zde už stejně probíhá dlouhá léta de facto bez užitku. Technologicky to ale podle odborníků možné je. Zbytkové teplo z odpadní vody se bude získávat a pro potřeby dálkového vytápění je budou „zahušťovat“ vysoce výkonná tepelná čerpadla.
„Není to kdovíjaká novinka. V zahraničí jsou už podobné systémy odzkoušeny a fungují dobře. Novinka to v daném rozsahu bude v České republice. Z pohádkového okouzlení nás vyvede skutečnost, že to bude drahé,“ uvádí pro deník Metro městská firma.
Splašková voda hřeje i v zimě
|
Miliardová investice
Projekt je rozplánován do dvou etap, z čehož první etapa vyjde zhruba na pět a půl miliardy korun. Dohromady s druhou se jedná celkem o sedm a půl miliardy investičních nákladů bez DPH a v dnešních penězích. Například s případnou budoucí inflací se nepočítá.
„Studie proveditelnosti k tomu říká, že s dotací z evropského fondu Modernizace soustav zásobování tepelnou energií má projekt ekonomický smysl, i když jeho návratnost se skoro kryje s dobou účetních odpisů hlavních investic, tedy zhruba třicet let. Životnost stavebních investic a infrastruktury ale bude delší,“ upřesňují lidé z plynáren.
Návratnost se ještě bude měnit v závislosti na cenách stavebních prací a materiálu, ale také na cenách energetických surovin, které projekt výhledově ušetří. Především tedy zemního plynu, ale i elektřiny, jež bude výkonná tepelná čerpadla pohánět a které nebude zapotřebí zrovna málo.
„Praha se tak po vzoru jiných evropských velkoměst, jako jsou Vídeň, Stockholm, Helsinky, Berlín, Kodaň, vydává cestou využití obnovitelných zdrojů, které má na svém území k dispozici. Připravují se ale i další projekty na využití tepla z vltavské vody. V současnosti je podobně, tedy tepelnými čerpadly z osmdesátých let, vytápěna například budova Národního divadla,“ uzavírá pro deník Metro vedoucí odboru teplárenství v Pražské plynárenské Petr Heincl. Úsporné systémy divadlu ročně uspoří stovky tisíc korun. Zásluhu mají fotovoltaické panely.
Kodaň a Vídeň jsou pro Prahu inspirací
|
