„Vše je u nás v jednom květu, a je proto nejvyšší čas se o tu nádheru podělit s ostatními. Budu proto moc rád, když k nám dorazí i čtenáři deníku Metro,“ láká Mejstřík a dodal, že letos zájemce čeká několik novinek. „Já osobně se těším na nové azalky, které jsem nedávno vysadil, a také na osmdesáticentimetrovou hrušeň. Má moc krásnou kůru,“ dodává Mejstřík, který v členitých zahradách tyčících se nad středočeskou obcí odpracoval desítky tisíc hodin.
Láska a dřina
Téměř všechnu práci v arboretu si Mejstřík dělá sám, a to za pomoci rodiny a přátel. Bez těžké mechanizace se v minulosti neobešel. Nedílnou součástí sbírkové zahrady jsou totiž kameny. Návštěvníci zde mohou vidět kolem čtyř set tun nerostů, především malé i větší kusy sliveneckého mramoru nebo vápence z tetínských lomů. Balvany lemují cestičky a tvoří dominanty skalek a záhonů.
V zahradě nechybí jezírko či vyhlídková část s lavičkou nebo oranžerie. V průběhu let Mejstřík v arboretu rovněž vysadil přes tři tisíce takzvaných kultivarů jehličnanů a přes tisícovku listnáčů. Stromy tu doplňuje přes sedmdesát druhů rododendronů a třicet druhů azalek, kolem stovky vřesů a vřesovců.
„Sezona snad bude probíhat jako obvykle. Tedy že dospělí návštěvníci zaplatí u vchodu devadesát korun za osobu, studenti a senioři padesátikorunu, a pak tu mohou být, jak dlouho chtějí. Také platí, že kromě nedělí sice otevíráme v deset dopoledne a zavíráme v osmnáct hodin večer, ale všechno je o dohodě. Není problém kdykoli zavolat a zájemce mohu brankou vpustit de facto úplně kdykoli,“ nabízí se Mejstřík a dodává, že ani někteří místní dodnes vůbec netuší, jaký přírodní poklad mají ve svém sousedství na dosah.
„Loni jsme oficiálně zavírali až někdy v listopadu. Bylo dlouho krásně. Uvidíme, jak to bude letos,“ krčí rameny Mejstřík.
Více hlav více zbudovalo
Koncepce první části arboreta vzešla z hlavy Jiřího Marečka, s nímž Mejstřík coby majitel a spolutvůrce myšlenky spolupracoval už při svém působení na Zemědělské univerzitě a později i na vzniku krásné zahrady ve Všenorech. V roce 2016 bylo arboretum rozšířeno. Jeho součástí je kromě sbírkové části jehličnanů o rozloze kolem tří hektarů také stará třešňovka s přibližně stejnou plochou. V další části začíná výsadba sortimentu listnáčů. „Důležitá je také orientace a sní spojený důkladný systém evidence. Každá rostlina má proto cedulku se svým číslem a jmenovkou,“ uzavírá Mejstřík.