Jídla na planetě není málo a hlad jsou vlastně jen špatně distribuované potraviny. Někde je jich málo a jinde zase naopak takový přebytek, že se jimi často s lehkým svědomím plýtvá.
První Češka ve vysoké funkci
„Plýtvání potravinami je neudržitelné a morálně nepřijatelné. Máme prostředky a technologie, abychom tomu zabránili,“ říká Iva Werbynská, česká odbornice na obalové materiály a oblast udržitelného rozvoje a recyklace. Nedávno byla jmenována první ženou a zároveň první Češkou, která se stala ambasadorkou pro celou Evropu ve World Packaging Organisation (WPO). Obaly podle ní hrají důležitou roli v prevenci plýtvání potravinami prostřednictvím prodloužení trvanlivosti, ochrany při přepravě a skladování.
Data z Organizace pro výživu a zemědělství a Eurostatu ukazují, že třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě končí jako odpad, který by v opačném případě nasytil asi tři miliardy lidí.
Téměř polovina „smetí“ jsou potraviny
V Evropské unii každý občan ročně vyprodukuje více než metrák potravinového odpadu. Přitom jen pětina vzniká ve výrobě ve formě odřezků a dále nezpracovatelných surovin při výrobě potravin.
Odborníci se shodují, že minimalizace plýtvání a dalšího využití nezkonzumovaného jídla musí jít napříč celým zpracovatelským odvětvím i odpadovým hospodářstvím. V Česku se už zabydlely známé hnědé kontejnery určené pro svoz bioodpadu z domácností či restaurací. „V Praze jich je čtyřicet tisíc a loni do nich obyvatelé odložili 15 300 tun bioodpadu,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Biosložky tvoří až čtyřicet procent odpadu, který domácnosti vyprodukují.
