Výrobci cihel musejí pro zdroje stále hlouběji a dál od výroby. Kvůli vápencovým stavebním materiálům se ztrácejí pravěké útvary. Pokud nezačnou stavbaři ve větší míře využívat obnovitelné materiály, dojde rychle dech podobně jako s energiemi.
Je obnovitelné. Dřevo však roste dlouho
Dřevo bylo prvním stavebním materiálem. Ale protože středověká města podléhala požárům, začalo se stavět z kamene, později i z cihel. A tak to běží dodnes. Dřevostavby bereme stále ještě jako něco extra, vnímáme je spíše jako stavby pro oddech. Jenže dřevěné domy možná zažijí v Česku renesanci nejen v individuální výstavbě. Šanci budou mít ve chvíli, kdy se i v Česku prosadí možnost stavět obytné nebo kancelářské budovy ze dřeva vyšší než 12 metrů.
Limitem jsou stávající požární a další bezpečnostní předpisy, byť v Evropě, především v severských státech, už nejsou výjimkou dřevěné věžáky a střední výškové budovy. Signální stavba, která ještě dvanáct metrů nepřesahuje, přesto se bude tyčit tři patra nad zemí a bude ze dřeva, roste v pražských Řeporyjích.
Výhodou obdobných staveb je, že většinu objektu představuje obnovitelný materiál, byť stromy musejí růst několik desítek let. Beton se tu použije na základy, lépe odolává zemnímu vlhku, a také na některé další prvky domu. „Mezi výhody dřevostaveb patří kratší doba výstavby. U projektu se počítá se zkrácením zhruba o třetinu.“ připomíná Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia.
Když izolační panel nebo židle vyrostou v truhlíku
Pozor aby nedošlo k mýlce! Mykokompozity, které nyní přicházejí na scénu, nejsou plnohodnotnou náhradou cihel nebo betonových panelů. Mohou však významně doplnit stavební možnosti, významně mohou nahradit třeba izolační polystyren. Přitom vznikají podobným způsobem, jako se třeba někde ve sklepě pěstují žampiony. Jejich „výroba“ není ostatně od pěstování hub odlišná.
„V této době už vzniká v Česku první stavba, jejímž základním materiálem je právě mykokompozit, konkrétně podhoubí lesklokorky,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku Mymo, zrod Samorostu, jak byl objekt ve tvaru bedly pojmenován. Spolek už v minulosti představil například betonový dům z 3D tiskárny a chce tímto projektem, který realizuje se stavební spořitelnou Buřinka, pokročit od tradičních stavebních materiálů k těm ekologickým a hlavně obnovitelným. „Sice to zní ještě jako sci-fi, ale rádi bychom propojovali akademickou sféru s tou komerční, jako je to v případě Samorostu,“ připomíná Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky. Na příštím Designbloku chce Buřinka spolu s Mymem představit především nábytek a další interiérové doplňky, které už z mykokompozitních materiálů vznikají.
Mykokompozit lze doplňovat třeba i o čichové vjemy, lze jim ponechat vůni hub, ze kterých vzniká, nebo přidat vůně podle přání. Ekologickou stránku materiálu představuje i organický substrát, do něhož lze použít například papír, který se nehodí k dalšímu zpracování, nebo také papír ze starých sádrokartonů.
