Nyní se Zástěra již pár týdnů opět objevuje na obrazovkách pravidelně coby moderátorská tvář předtočené rodinné soutěžní reality show Česko na grilu.
„Do podobné soutěže bych jednoznačně nešel. Já jsem rád, když pohostím své přátele, a stejně se vždy děsím jejich pohledu, co řeknou na to jídlo, které ochutnají. Takže respekt vůči všem,“ říká pro deník Metro Zástěra.
Kdo je u vás doma šéf? A kdo v souvislosti s vařením a grilováním častěji pomáhá?
U nás vaří přítelkyně a dělá to výborně. Vaří hlavně proto, že ji to extrémně baví, alespoň myslím. Já bych chtěl vařit, ale ono ji to tak baví, že já jí do té kuchyně nelezu. Ale když budu zcela upřímný, také někdy něco uvařím, je to ale velmi výjimečné. Jsem na tom jako kolegyně Patricie Pagáčová, že mám svých pět receptů, které jedu pořád dokola. A aby byly pořád zajímavé, mohou se střídat zhruba jednou za tři měsíce.
Jak jste se potkali s Patricií Pagáčovou, se kterou pořad moderujete?
My jsme se na kamerovkách vlastně minuli o několik minut, protože jsem musel přejíždět do jiné práce a Patricie přijela pozdě. Tak jsem si říkal, že to buď půjde, nebo to nepůjde. Ale byla to pudová záležitost, ono to pude. Tedy šlo. Myslím, že práce s Patricií byla fajn, ale ocenit to musí především diváci. Soutěžící si rozhodně nestěžovali, ale to bylo i tím, že my jsme měli roli těch hodných, nikoho jsme nemuseli kritizovat. To zůstalo na kluky kuchařské.
Takže vás grilovací téma oba bavilo?
Grilování přece baví každého. Tam nejde říct: Ne, byla to nuda. Naopak to bylo v mnohém poučné a netušil jsem, jak moc mi bude některých dvojic líto, že s nimi budu hluboce prožívat jejich úspěch i neúspěch. Skoro si začínám myslet, že jak stárnu, stává se ze mne cíťa.
Měl jste svého favorita?
Jak jsem řekl, jsem cíťa, takže mě vtahovala ta atmosféra, a to pořád hlouběji. Fascinovalo mě, jaké emoce soutěžící dodávali do každého pohybu a každé výzvy. To vás nemůže nechat chladným. Vytváříte si nevědomě favority, své oblíbence, mrzí vás, když odchází někdo, koho máte rádi. To bylo na celém grilování to nejhorší. Odchody. Ale to máte stejné, jako když se vám po vydařené grilovačce začnou rozcházet kamarádi. Taky je vám líto, že něco končí.
Měla to tak i kolegyně?
Dokonce jsme se s Patricií shodli. Je zajímavé, jak umí někteří lidé na jiné působit. Ta chemie může být neuvěřitelná.
Co byste vzkázal těm, kdo se na pořad Česko na grilu dívali? Aby šli a rozpálili grily?
Rozhodně. Léto patří rozpálenému grilu. Ale myslím si, že nemusíme přát lidem, aby si rozpalovali grily, protože Česko je zemí, kde je grilování hodně oblíbené. Já jsem často ucítil vůni grilovaných klobásek nebo uhlí i přes zimu z nějakého balkonu, takže si myslím, že je náš český národ na grilování expert, stejně jako na hokej, fotbal nebo na houbaření.
Kdybyste neúčinkoval, sledoval byste Česko na grilu?
Vzhledem k tomu, že jsem miloval pořady se Zdeňkem Pohlreichem a jeho legendární hlášky, tak bych si to pustil rozhodně. Zdeněk je studnice hlášek, jakými poslat mile a s lidskou tváří někoho do h*jzlu.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Dojde na něj v soutěži? Mám rád cokoli s bramborovou kaší, ale tu, obávám se, soutěžící moc neugrilují. I když se na grilu dají dělat fajn bramborové placky a v poslední době jsem si oblíbil romadúr. Ten by třeba soutěžním úkolem být mohl, protože udělat dobře sýr na grilu, to není jen tak.
