„Chceme vám po svém představit dvanáct kapitol příběhu kapely Metallica,“ říká deníku Metro jeden z autorského dua Jan Černý. On hraje na kytary, trumpetu mačká Martin Petřík. V nejbližší době je uslyšíte v libeňském kulturním centru Velký mlýn, kde zahrají v pondělí 6. května.
Jak moc velcí fandové Metalliky jste?
Jan: Metallica je životní filozofie, inspirace, energie a neskutečný hudební příběh, který změnil svět a vnímání drsné muziky. Všichni členové Metalliky dokážou svými osudy člověka přimět k zamyšlení a úvaze, co vlastně chcete od života a zdali tomu tak skutečně je. Za ty desítky let poslechu v Metallice pokaždé najdu něco nového. Neuvěřitelné. A nevyměním.
Martin: Hudbu Metalliky jsem celý život obcházel. Starší brácha mě navíc jako depešák směroval k poslechu elektronické hudby. A tenkrát byl tábor metalistů s tímto směrem nesourodý. Zájem o elektronickou hudbu mi zůstal, ale na rozdíl od bráchy jsem se posunul k dynamičtějšímu pojetí. Práce se syntezátory, objevování nových zvukových vrstev, energický rytmus a výrazný názorový projev mě tak baví dodnes. Mohu také říct, že nemálo skladeb z alb Load a Reload, mě i zvukově oslovilo, když vyšly, ale ve walkmanu jsem je jednoduše neměl. Až s projektem Melancholliky jsem začal poslouchat nejen námi zpracovávané skladby denně, aby se mi dostaly pod kůži. A dnes kompozici Metalliky obdivuji, užívám si detailů v jejich hudbě.
Jak těžké je přepsat melodie Metalliky pro trubku?
Martin: Byla a je to výzva. Celý náš příběh začal Honzovou větou: Hele, já tam tu trubku úplně slyším, ta tam patří. Sám jsem si pomyslel: Cože? To jako fakt? První skladbou, kterou jsme zpracovali, byla Nothing Else Matters. A i když se jedná o dokonalou baladu, která vás vezme za srdce, i kdybyste ji hráli na hřebínek, tak i kombinace kytary a trubky jí velmi sluší. Poté jsme se pustili do zpracování prvního alba Kill ‚Em All, ať to máme pěkně popořádku. Vůbec mi nebylo jasné, co tam budu hrát. Hodně mi pomohl Honza: Hele, tady zahrej tohle... Zde si to dáme spolu... Teď zahrej tohle. Zpracování tohoto alba se nám opravdu povedlo a udalo směr k další práci. A mě ujistilo, že Honzova vize je pro mě inspirací a novou výzvou.
Jan: A také musím dodat, že Martina lze v současné době považovat za jediného trumpetistu na světě, který pro svůj nástroj sám přepsal a hraje přes čtyřicet songů Metalliky. Docela unikát, ne?
Metallica ve vašem podání zní opravdu melancholicky, není to škoda? Má i skočné polohy.
Jan: Jejich hudbu reprezentuje neskutečná nálož energie, s mnoha zvraty a překvapeními. Ale také pod tím drsným hávem mnohdy skrývá zranitelnost, křehkost, těžké životní momenty a také osamění. Hodně jsme s Martinem řešili, co všechno se tou kombinací akustické kytary a trubky z Metalliky vlastně zjeví. A jde mnohdy o dost silné emoce. Metallica nabízí různé vrstvy a perspektivy. Osobně si užívám každý tón, opravdu se jedná o radost hrát Metalliku – na straně druhé myslím, že oba cítíme i obrovskou pokoru a výzvu k jejich dílu.
Martin: Interpretace skladeb Metalliky na dva nástroje nedává mnoho prostoru přenést tu energii, kterou oni mají. Proto jsme primárně pracovali s těmi částmi skladeb, které jsou klidnější, kde vynikne melodika. Interpretujeme ale i ony rychlejší pasáže, aby nám posluchači neusnuli, že? Doufám, že naše zpracování není jen melancholické, byť to máme v našem názvu.
Co zažije mlýn?Melanchollica vznikla v březnu 2023, kdy se Jan Černý (akustická kytara) a Martin Petřík (trubka) začali postupně propracovávat od raných alb kapely Metallica k jejich současnosti. V pondělí 6. května chystají koncert v Praze. Kde: Velký mlýn (velkymlyn.cz), Praha 8 – Libeň Kdy: 6. května 2024 od 19 hodin Vstupné v předprodeji na síti Goout.net: 190 Kč, na místě 250 Kč Více info o kapele na webu melanchollica.com |
Napadlo vás vaši tvorbu někdy samotné Metallice poslat?
Martin: Samozřejmě že jsme se o tom bavili. Ale shodli jsme se, že pokud si to tu cestu má najít, tak si ji to samo najde.
Jan: Osobně jsem vděčný za každou zkoušku a koncert, kdy si hudbu Metalliky můžeme zahrát. Pokaždé poznáte právě ten úplně jiný rozměr. Nevím, zdali jednou toto melancholické pojetí k Metallice dojde, když ano, budeme rádi, pokud si ho poslechnou a řeknou si: Je fajn mít v Evropě Melancholliku. A pokud nikoli, tak nevadí, nás těší, že jejich jedinečnou hudbu můžeme zahrát lidem, kteří ji třeba příliš neznají – aby se rodina Metalliky zase o něco rozrostla. A to za to stojí.
Další váš koncert se koná v květnu, co chystáte?
Jan: Ve Velkém mlýně pojedeme náš hlavní program, tedy představení všech alb Metalliky na úryvcích klíčových skladeb, které spolu propojujeme. Uslyšíte tak třeba The Thing That Should Not Be, Eye of the Beholder, King Nothing. Halo on Fire a mnoho dalších. Budete mít možnost navnímat její vývoj, jak se v určitých obdobích profilovala, včetně komentářů, zajímavostí týkajících se všech členů, zejména s ohledem na jejich tvůrčí činnost ovlivněnou řadou klíčových událostí. Odpusťte nám proto i délku programu, kterou opět predikujeme zhruba na 150 minut. Přestávku snad vyhlásíme.
Martin: Nyní hrajeme to, co jsme za první rok hraní připravili a zpracovali. V hlavách nápady máme, ale nespěcháme. Chceme jít do studia, plánujeme videoklip, abychom umožnili lidem přístup k naší interpretaci i mimo koncerty.
Strážce streamu
