Každá škola má svou určitou oblast, ze které musí přijmout všechny žáky. Jenže spádová oblast někdy úplně neodpovídá reálným okolnostem. Budoucí prvňáček má sice vzdušnou čárou školu „blízko“, v některých případech je ale například kvůli MHD dostupnější škola jiná. Nemálo rodičů chce také svého potomka dostat do „vzdálenější“ školy, která má ale výbornou pověst. Účelově proto přihlásí pobyt dítě blízko této instituce. S roky běžným trendem ale začala v posledních letech řada škol bojovat.
Válku proti takzvané spádové turistice vyhlásili například v Praze 6. Obcházení pravidel nehodlají tolerovat například ani v Karlíně. „V souvislosti s otázkou spádové turistiky bude zjišťováno, zda náhodou nebyl dítěti účelově zřízen trvalý pobyt v příslušném školském obvodu. Pokud zjistíme, že došlo k účelovému zřízení trvalého pobytu, bude vydáno rozhodnutí o nepřijetí žáka k základnímu vzdělávání,“ vzkázal už před zápisy rodičům Jan Korda, ředitel základní školy na Lyčkově náměstí v Praze 8. Podle kvalifikovaného odhadu zhruba 15 procent rodičů každoročně mění účelově bydliště dětí, aby se dostaly právě to této karlínské školy. U zápisu do první třídy, jenž se zde konal včera a bude probíhat i dnes odpoledne, bude proto instituce od zákonných zástupců vyžadovat třeba výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu a podobně. „Místní to kvitují, ostatní ne,“ okomentoval postup pro deník Metro ředitel školy.
Ministerstvo nesouhlasí
Podobně přísní jsou i ve zmiňované Praze 6. „Chceme, aby místa sloužila šestkovým rodičům a jejich dětem,“ avizoval starosta městské části Jakub Stárek. Zároveň dodal, že Praha 6 si za svým výkladem zákona stojí a je připravena se bránit soudně. Stárek zmínil případné právní kroky i proto, že například ministerstvo školství s postupem některých škol nesouhlasí. Výpis z katastru totiž není podle ministerstva dokladem, který by rodiče museli u zápisu dítěte do první třídy předkládat. „Pokud jej uchazeč nedoloží, není to vada podání a není možné kvůli tomuto nedoložení žádost zamítnout,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz mluvčí resortu Tereza Fojtová.
Developer musí přispět
Praha zažívá stavební boom. V metropoli rostou celé nové čtvrti. Zatímco byty vznikají po tisících. Nové školy se postaví zřídkakdy. Navíc jejich vybudování trvá. Jeden příklad za všechny. Počátky stavby Základní a mateřské školy Elektra v Praze 9 se datují do roku 2011. Školáci do jejích lavic ale usedli teprve loni.
Městské části i magistrát se proto v posledních letech snaží domluvit s developery a tlačí na ně, ať do svých projektů zařazují například i školy – aby na veřejnou vybavenost také přispívali. Vztah mezi městem a investory upravuje metodika, která začala platit v lednu 2022. Jak může v praxi fungovat, se ukázalo loni, kdy hlavní město, Praha 3 a společnost FINEP podepsaly smlouvu o spolupráci na rozvoji brownfieldu Nákladové nádraží Žižkov. „Uzavření této dohody považuji za velmi významné. Jednak jde o první dohodu toho typu. Na jejím základě se umožní výstavba více než tisícovky bytů, kterých je v Praze stále nedostatek. A zároveň s tím developer v této lokalitě zajistí potřebnou veřejnou vybavenost, což v minulosti nebylo obvyklé,“ okomentoval krok primátor Bohuslav Svoboda. Mimochodem, zmíněná pravidla postupně zavádějí i další města. Už před Prahou je schválilo Brno či Jihlava.
O osudu dítěte může rozhodnout i los
|
 |
