Vlezli jsme do vodní elektrárny na Štvanici. Secesní technická památka se otevře i veřejnosti

Štvanická vodní elektrárna byla dostavěna v roce 1914. Architekt Alois Dlabač se při jejím návrhu inspiroval motivy francouzské zámecké architektury. Budova, která je zároveň technickou památkou, plní svůj účel dodnes. Elektrárna ale vždy nezažívala dobré časy. Od 1. ledna 1973 byla mimo jiné kvůli opotřebení odstavena. V důsledku energetické krize na počátku 80. let však vláda rozhodla, že je potřeba vodní elektrárny rekonstruovat. V září 1988 byl ukončen zkušební provoz a štvanická elektrárna byla opět uvedena do provozu. Další velkou opravou objekt prošel po ničivých povodních v roce 2002.

Vodní elektrárna Štvanice je poslední průtočnou elektrárnou na vodní cestě od Lipna do Prahy. Na západní straně budovy dominuje čtyřhranná věž o výšce 22 metrů. Její poslední patro je řešené na způsob altánu. V suterénu objektu jsou tři Kaplanovy přímoproudé turbíny o průměru 3,5 m a celkovém výkonu 5,7 MW. Z originálu technologického zařízení elektrárny se podařilo zachránit pouze jednu dvojici oběžných kol původní Francisovy turbíny, která byla opravena a jako umělecký objekt umístěna na podstavec v nábřežní zdi ostrova. Vandalové však podstavec i turbínu počmárali, není proto hned jasné, že se jedná o vzácný kus technologické historie.

Tip na výlet Jubilejní 40. Pražské věže se konají v neděli 14. dubna. Start poznávací hry je tentokrát z Libeňského zámku. Cílem není rychlost ani čas, jde pouze o to prožít příjemný den. Naučit se znát věže jménem a obohatit se o jejich příběhy a historii. Vždyť právě věže tvoří vizuální obraz našeho města. Kromě Malé vodní elektrárny Štvanice se účastníci v neděli v rámci procházky podívají například do vodárenské věže na Letné, na terasu Národního zemědělského muzea, do kostela svatého Antonína Paduánského na Strossmayerově náměstí nebo například na terasu Armádního muzea na Žižkově. Do hry je nutné se předem přihlásit na webu www.prazske-veze.cz. Zde najdete i další informace.