Nejprve se seznamte se s Tomášem Babicou, výčepní legendou hospody, kde pivo „hejčkaj“. U Pinkasů jsou hrdí na svůj primát, vždyť právě tady, kousek od Můstku, byli první, kteří v metropoli narazili sudy s plzeňským prazdrojem. Moudré rozhodnutí učinil roku 1843 Jakub Pinkas, „otec zakladatel“. Právě v těchto dnech hospoda slaví 181. výročí a na to připila řada znalců dobrého piva. Jedním z nich je i Karel Doubek, jenž praví: „U Pinkasů se vystřídaly celé generace znamenitých výčepních, třeba pan Podhorský, který běžně vynesl 15 půllitrů s načepovaným pivem ze sklepa do prvního patra s úsměvem na tváři. Totéž dokáže současná výčepní legenda Tomáš Babica, jehož si oblíbili naprosto všichni štamgasti.“ Škoda že profíka Babicu už nemohli zažít Jan Werich, Pepi Bican, Bohumil Hrabal ani další plejáda štamgastů.
Dej Bůh štěstí
Zakladatel hospody Jakub Pinkas byl původně krejčí, jenž dokonce šil roucha pro františkánský klášter přímo sousedící s hospodou. Spolupráce s františkány žije dál, při slavnostním otevření nového výčepu tak nemohl chybět farář Filip, jenž připojil své požehání.
Gastronaut Pavel Maurer a editor deníku Metro popíjí a zároveň pracují.
Gotická klimatizace
Nejkouzelnějším místem hospody U Pinkasů je zahrádka uvelebená v nedostavěné lodi gotického chrámu Panny Marie Sněžné. Pavel Maurer, milovník skvělého jídla i zlatavého moku, si lebedil: „Pivo tu konstantně mají ve velmi příjemné teplotě ‚pátého schodu‘.“ Jediné, co by gastronaut Maurer vytkl, je až přílišný magnetismus onoho místa. „Mají tu jakýsi virtuální zpomalovač času,“ libuje si stálý spolupracovník deníku Metro, jehož sloupky můžete hltat každou druhou středu v měsíci. Ostatně, právě u šnytu plzně od Tomáše Babici probral s autorem tohoto textu chutnou náplň nejbližších sloupků.
