Pod ocasem je tradiční místo setkávání Praanů na Václavském náměstí. Jde o plácek mezi dvěma schoditi sestupujícími do stanice metra Muzeum, kterému dominuje zadek koně českého světce s ocasem zavázaným do copu.
Byl to vlastně omyl
Spletené íně vymodeloval autor sochy Josef Myslbek vlastně omylem. Kdy tolba vedl Arda, koně, který stál Myslbekovi modelem, do Mistrova ateliéru, nechtěl, aby si dokonale vyhřebelcovaný a vyčitěný kůň ocas urousal. Svázal mu tedy íně do copu a v ateliéru mu je u nikdo nerozpustil. Sochař netuil, e Ardův ocasní uzel je vlastně provizorium a e není obvyklé, aby ho koně takto nosili. Myslbekovi se cop líbil, a tak ho neprodleně zachytil do plastiky. Autor skulptury svatého Václava Josef Myslbek si vybral za model sedmiletého vojenského koně Arda II. z vojenského hřebčína v Písku. lo o východofríského teplokrevníka, blízkého příbuzného oldenburského koně. Toto krásné plemeno mělo po druhé světové válce namále a hrozilo mu téměř vyhynutí. Nechybělo mnoho, aby socha na Václaváku zůstala jedinou jeho připomínkou. Stavba těla východofríského teplokrevníka je zkrátka esteticky dokonalá.
Myslbek a jeho detaily
A dokonalá byla i práce Myslbekova, který si vdy zakládal na co nejvěrnějím zachycení skutečnosti. Sochař studoval muskulaturu hřebce, vedení lach, ilního řečitě, dynamiku pohybu hřebce Arda.
Podle dobového tisku si lehal na zem ateliéru a nechával se koněm překračovat, aby mohl studovat napínání koňských svalů a estetiku jeho chůze. Byl si vědom, e na sochu budou hledět lidé nejen zdálky, ale i přímo zpod sochy na náměstí. Na koni začal sochař pracovat v hřebčíně, později Ardo navtěvoval Myslbeka přímo v ateliéru.
Kůň se jmenoval Ardo. V italtině ár, oheň nebo bujnost
Mistr vytvořil celkem sedm variant jezdecké sochy kníete. Liily se předevím zachycením pohybu koně. První kůň, který stál Myslbekovi modelem, se jmenoval Tygr. Sochař s koníkem ale nebyl spokojený, a tak dál pravidelně navtěvoval hřebčín Na Panenské na praském Pohořelci, kde hledal ten pravý model. A v roce 1899 tam přivezli z hřebčína v Písku nádherného vojenského koně Arda. Jméno Ardo je italské a znamená ár, oheň, zápal či bujnost.
Jetě v roce 1899 začal Myslbek okamitě pracovat na soe v ivotní velkosti. Nechal si vodit Arda z Pohořelce přímo do ateliéru ve Stromovce. Původní model byl mnohokrát změněn a nakonec byla socha svatého Václava doplněna jetě o čtveřici světců babičku svatého Václava svatou Ludmilu, svatého Prokopa, svatého Vojtěcha a blahoslavenou Aneku, která nahradila původně plánovaného svatého Ivana. Svatý Vojtěch měl podle prvotních plánů stát vpředu, ale jeliko se komise shodla, e není dokonale provedena (při bliím pohledu se zdá, jako by soe chyběla jedna noha), byl Vojtěch umístěn dozadu a nahradil ho v popředí svatý Prokop. Tvář svatého Prokopa je zpodobněním obličeje autora soch Josefa Václava Myslbeka a svatý Vojtěch má tvář tehdejího člena komise a praského arcibiskupa Frantika kardinála Schönborna.
U v roce 1908 tisk konstatoval, e je pomník hotov, ale e se stále diskutuje o jeho umístění. Podstavec pomníku byl dokončen v roce 1911. O rok později bylo odstraněno leení. Pomník byl oficiálně odhalen v horní části Václavského náměstí v roce 1913. Socha svatého Vojtěcha byla na pomník dodána a v květnu roku 1924.
