Tak, jako mají epochy, dekády či jinak dlouhá údobí své filmové a popové nebo politické hvězdy, účesy a oblečení nebo oblíbená jídla, jsme na tom i my s naším každodenním slovníkem.
Lidé začnou opisovat
V osmdesátkách jsme žili plísňovými džínami, v devadesátkách Jágrovým účesem. Teď, kromě covidu, je naší nejoblíbenější ekonomická disciplína ve stylu skoků do dálky a do výšky.
Když chtějí média vyjádření od odborníků či politiků, jestli a kdy už zase bude dobře, málokdy slyší něco jiného, než že se ekonomika ještě neodrazila nebo už odrazila ode dna. Tím, že my novináři nenutíme dotazované, aby to zkusili inovativně, sami přispíváme k upevňování pozic obratů, ze kterých se stává omletá fráze.
„Výraz, že se ekonomika odrazila ode dna, je jasnou metaforou, vyjadřuje to stav, že se něco zlepšilo,“ říká k častému užívání uvedeného slovního spojení Hana Mžourková z Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd ČR. V mediálním prostoru se podobná vyjádření použijí zprvu jen občas, ale pak po nich mohou jak odborníci, tak sami novináři sahat stále častěji. „Častým opakováním ale dochází ke stavu, kdy se nějaký výraz nadužívá a stává se z něho jazykový plevel,“ upozorňuje Mžourková.
Nemáme moc na výběr, je to stručné a jasné
Deník Metro oslovil namátkově některé ekonomy i finanční odborníky, jak slova o ekonomice a jejím odrážení se ode dna chápou a vidí oni. „Já bych to uvedl tak, že po období ekonomického poklesu začínáme opět reálně růst,“ pokusil se o inovaci Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Autor ekonomických knížek Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny, si myslí, že na výběr moc nemáme. „Používá se to tolik, protože pro daný jev moc vhodných výrazů v češtině nemáme. Dá se říci, že se ekonomika otáčí k lepšímu, že se její stav začíná zlepšovat, a to je asi tak všechno. Ono odražení se ode dna se mi popravdě zdá nejstručnější a nejnázornější,“ připomíná Michal Skořepa.
Podobné je to podle něho například u holubičího nebo jestřábího postoje představitelů ČNB, píše-li se o charakteristice některých kroků a názorů nejvyššího vedení centrální banky. „Jde to říct jinak, ale všem je to hned jasné,“ uzavírá analytik spořitelny. Stejně to vidí i Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. „Možná by se to dalo nahradit výrazem rozběhnout se, pozvednout se, vzchopit se, ale neumím si moc představit spojení, že se ekonomika vzchopila. Jestli je něco přibližně stejně využívané v této souvislosti, je to obrat nastartovat,“ vysvětluje Mžourková z ÚJČ.
Vyjadřuje to optimismus
Ode dna se v současnosti odrážejí nejen finančníci a ekonomové, výraz používají často i ti, kteří se pohybují v realitním byznysu a v hypotečních sférách.
I když ti jsou spíše opatrní, ačkoli jim snížení úrokových sazeb ze strany ČNB vlilo jistou naději do žil (což je také jedna z našich oblíbených mediálních frází – pozn. autora). „Myslím, že ti, kdo takto, a podle mého názoru správně, označují aktuální ekonomickou situaci, se snaží zjednodušeně popsat jinak možná složitý proces ekonomické konjunktury. Jinými slovy tím říkají, že to nejhorší už je za námi a můžeme se těšit na zlepšování celkové ekonomické situace a období růstu,“ vysvětluje pohled banky Creditas její tisková mluvčí Marie Mocková.
Hledání na půdě parlamentu
Záplavou frází, především v politice, se zabýval ve svých třech blozích Nesmyslné politické fráze, které už ani nevnímáme, Martin Ulbrich. „Slovo konsenzus odjakživa značilo spontánní živelný souhlas nebo dorozumění a bylo ho jako šafránu. V našich politicích však bůhvíproč vyklíčilo podezření, že konsenzem je každá sebemenší shoda s opozičním politikem i hrabivou exmanželkou. V rázovitém Prostějově dokonce hravě spojili dvojici největších českých floskulí v naprosto demoliční frázi – dosáhnout širokého konsenzu napříč politickým spektrem,“ ilustroval glosátor Martin Ulbrich zploštělý jazyk v případě prostějovské architektonické soutěže.
K dalším zprofanovaným obratům pak přiřazuje například „krátkodobý horizont“, „co se skrývá na půdě Poslanecké sněmovny“, „vydiskutujeme“, „polibek smrti“, případně „deklarovali jsme“.
Jedním z oblíbených obratů posledních let v politických vyjádřenách je „diskutovat problém“. Pokud se domníváte, že se diskutuje výhradně „o problému“, jsou povolené oba tvary. Ten první se objevuje v jazykovém slovníku češtiny již ve 30. letech. Na desítky let zapadl, politici ho ale opět zařadili do slovníku.
