Zima zamíchala kartami v byznysu energií. Do ekonomiky vstoupila nejen válka, ale i počasí

Přese všechno nemusíme doma mrznout, i když třeba kotel v suterénu jede na minimální výkon a termoregulační ventily na radiátorech jsou otevřené, jen aby se neřeklo. Nedávno zrušená Jizerská padesátka se mohla letos konat. Kdyby ji pořadatelé po minulých zkušenostech naneštěstí nepřesunuli opět na únor, který měl být sněhově spolehlivější. Nebyl.

Možná stačilo nalistovat statistiky měření teplot v Česku za posledních několik desetiletí. Ještě před deseti lety se průměrná únorová teplota pohybovala na úrovni 0,9 stupně Celsia pod nulou. Od roku 2021 se ale únorový teplotní průměr posunul o půl stupně na minus 0,4 stupně Celsia. Není nezajímavé ani porovnání, kolik měsíců v roce bývá v posledních desetiletích pod celoročním teplotním průměrem. Před dvaceti lety jich bylo šest, v posledních deseti letech, až na výjimky, je většina měsíců teplotně nadprůměrných.

Ukazuje se, že k tomu, aby bylo v únoru doma teplo, přispívají i dlouhodobě stoupající teploty v tomto zimním měsíci. To se pochopitelně promítá i do cen energií, které nyní Češi pozorně sledují.

Povedlo se klima, únor je nejteplejší za sto let
Rusko neuškrtilo energeticky Evropu, a ta navíc velice rychle nahradila ruský plyn dovozem z jiných regionů. „Povedlo se i klima,“ konstatoval v debatě na ČT 24 ředitel strategií EGÚ Brno Michal Macenauer. Oba uvedené faktory způsobily, že se jak velkoobchodní, tak i maloobchodní ceny přesunuly do přijatelnějších úrovní.

„Ceny klesají rychleji, než by před rokem nebo rokem a půl kdokoli čekal. Také musíme vzít úvahu nejteplejší únor za posledních sto let,“ říká Roman Gazdík, mluvčí energetické firmy ČEZ. Ta v těchto týdnech nabídla zákazníkům ceny, které jsou o dvanáct procent nižší, než v předchozích cenících. Podobně jsou na tom i ostatní obchodníci s plynem a elektřinou. „My upravujeme nabídku přibližně jedenkrát za měsíc,“ shrnuje praxi obchodníků Michal Kulig, ředitel společnosti Yello. Také on připouští, že vliv na ceny má kromě snižujících se cen na světových a evropských energetických burzách i výrazně teplejší průběh zimy.

„Prolomení ceny za megawatthodinu elektřiny pod tři tisíce korun bez DPH ale ještě neočekávám,“ upozornil na ČT 24 Jan Zápotočný, člen představenstva společnosti E.on. „Pořád musíme počítat s tím, že když se nečekaně ochladí, může cena plynu i elektřiny stoupnout,“ říká Zápotočný.

Pod stromem Tržní ceny energií jsou pod vládou určeným stropem. Zemní plyn má strop 28 200 korun za MWh. Obchodníci se pohybují mezi 18 až 20 tisíci korunami. Pro elektřinu platí strop 21 900 korun. Společnosti ji nyní nabízejí v rozsahu od 17 do 19 tisíc korun. Nákupní ceny energií promítají dodavatelé do cen pro zákazníky už zhruba do půl roku. V minulosti to bylo i dva roky poté, co energii nakoupili.