Permanentně pracující sval v hrudi však může trpět i v teplotách hlouběji pod bodem mrazu. A dobrá nejsou ani přílišná kolísání teplot. „Mráz umí vyprovokovat zúžení koronárních tepen, srdeční arytmii i zhoršení selhání srdce. Pokles teploty vzduchu o deset stupňů Celsia může být spojen s růstem počtu kardiologických příhod až o 13 procent,“ upozorňuje kardiolog Petr Ošťádal, přednosta Kardiologické kliniky v pražské motolské nemocnici a předseda České kardiologické společnosti.
Meteorologický výhled na zbytek měsíce naštěstí ale žádné výrazné rozdíly v kolísání teplot zatím nenaznačuje. Ošťádal ale varuje před výraznější fyzickou aktivitou během inverzí, které trápí především větší města, navíc ve spojení s únorovými ranními mlhami. „I když má znečištěné ovzduší na srdce menší vliv než například obezita nebo kouření, kardiaci by ho neměli podceňovat,“ připomíná Petr Ošťádal.
Bazény krve
|
Velkým nebezpečím je pro českou populaci stále menší fyzická aktivita. „Slova jako zdravý životní styl nám zcela zevšedněla, lidé je slyší, ale nevnímají je. Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 tisíc pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 tisíc,“ upozorňuje na nelichotivé vyhlídky Aleš Linhart, přední český kardiolog a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Do budoucna tak hrozí, že návštěva kardiologie bude pro desetinu dospělé populace Česka stejně nutná jako pravidelná výměna pneumatik na jaře a před zimou. „Každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už jedenácti minutami rychlé chůze denně,“ říká Linhart.
