Na parku v Humpolecké ulici by nebylo nic zvláštního, kdyby tu jednoho dne nezačaly růst na stromě boty. Tedy, škrpály z něj sice přímo nevyrůstají, ale přesto jich tu jsou plné větve.
„Schází se tu velká parta zajímavých týpků. Když se před pár lety trošku napili, jednoho z nich nejspíš napadlo sundat boty a hodit je na strom. Od té doby se tu drží tahle tradice,“ říká Jan Doležal, který na strom ověšený řadou nejrůznějších párů bot každý den kouká z okna svého bytu.
Teorie vzniku takzvaného škrpálovníku, jak ho někteří místní nazývají, se však v okolí Krče různí. Podle Milana Potkana, který si s pivem v ruce zálibně prohlíží podivný úkaz, je strom ověšený botami dílem studentů. „Študákům skončila škola a v eufórii naházeli boty na strom. Po vojně jsme dělali něco podobného,“ míní Potkan.
Škrpálovník vyniká svými ozdobami hlavně v bezlistém období. Podle Aničky, která v Humpolecké pravidelně venčí svého psa, je ale tím jediným, co z parčíku kousek od metra Budějovická dělá něco zvláštního. „On je to takovej kedrapark, jestli mi rozumíte. Schází se tu feťáci,“ zmiňuje Anička, zatímco si strom fotí a fotku umísťuje na sociální síť Instagram.
„Obotí“ se vždy znovu
Své zkušenosti mají se stromem také na radnici Prahy 4. Škrpálovník totiž neustále vstává z popela jako bájný fénix. „O stromu, jenž je pravděpodobně dílem místní mládeže nebo nějakého umělce, víme minimálně tři roky. Za tu dobu jsme nejméně pětkrát s pomocí plošiny, a tedy dost draze, nechali boty odstranit. V krátké době se tam ale objevily boty nové,“ kroutí hlavou mluvčí radnice Prahy 4 Jiří Bigas.
Na jaře, dříve než strom obroste, má radnice opět v plánu boty ze stromu sundat. „Některé tenisky jsou tak vysoko, že tam musel ten dotyčný vylézt. Někomu na tom hodně záleží,“ tipuje čtenář Radek. Místní tak už mohou uzavírat sázky, kdy strom opět obsypou desítky tenisek, pohorek a kopaček.
