Téměř padesát planet, planetek a měsíců startuje kousek od psího útulku v pražské Troji. Míří podél vltavských břehů směrem na Máslovice. Slunce, největší z těles na samotném počátku trasy, má průměr přes metr, ostatní jsou v porovnání s ním leckdy až trpasličí. Největší má průměr 143 milimetrů, nejmenší z měsíců jen jeden milimetr.
Stezku má pod patronací sdružení Hvězdolet a Kosmoklub, třináctikilometrová vesmírná expozice vznikala přibližně rok. Jednotlivá tělesa jsou od Slunce, kterým procházka začíná, vzdálená v metrech úměrně tomu, jak daleko jsou ve vesmíru. Chyby jsou podle tvůrců stezky řádově maximálně v metrech, někdy bylo nutné brát v úvahu, že v cestě stojí stromy a další objekty podél řeky.
Kdo s nápadem přišel? Autor myšlenky Tomáš Kocourek se přiznává, že nebyl zcela originální. „Jeli jsme s dětmi z Hradce Králové, kde taková stezka už je, a v autě na dálnici mě napadlo, že by šlo totéž udělat i v Praze,“ říká iniciátor pražské Planetární stezky. Hledat prý místo nemusel, protože mu navigace podél Vltavy vytanula na mysli ihned.
Zbývalo jen dojednat podmínky „zapůjčení“ místa s Povodím Vltavy. „Povodí by nám možná místa, kam jsme jednotlivé objekty pak instalovali, asi i darovalo, ale bylo by to právně hodně složité,“ říká Tomáš Kocourek. A tak mají provozovatelé stezky místa na planety a další vesmírné objekty jen pronajatá.
Stezka vyšla shodou okolností téměř od jednoho přívozu k druhému, lze ji absolvovat buď pěšky, nebo na kole. Protože se nachází v záplavové zóně, už předem vyloučili planety a podstavce pod ně z plastu nebo ze dřeva. Zvítězila varianta nerezových stojanů, které jsou ukotvené do země v betonu. Každý podstavec obsahuje kolem sto kilogramů betonu a je asi osmdesát centimetrů v hloubce.
Většina modelů je vysoustružená z nerezové oceli, jedině slunce je betonové. Měří v průměru 1393 milimetrů a váží solidní tři tuny. Také jeho ukotvení na pěti nohách je těžší než zbylé planety a planetky – betonové základy váží tunu.
