Újezd 23
Tento přes 400 let starý dům, který svými nízkými stropy připomíná spíš obydlí pro hobity, chátrá na dohled kostela svatého Mikuláše. Dům vlastní Praha 1. Bývalé vedení radnice, kterou vedl Pavel Čižinský, uvažovala o tom, že ho propojí se sousední, do té doby tajemnou, zahradou s ateliérem významné prvorepublikové sochařky Hany Wichterlové. A celek měl pak sloužit lidem pod správou Galerie hlavního města Prahy. Po lednovém převratu na radnici se jednání všech zúčastněných stran zadrhla a místo dál chátrá.
Nádraží Vyšehrad
Na rozdíl od zapadlého domu na Újezdě, je tenhle případ mnohem dramatičtější. A to nejen proto, že je objekt mnohem více vidět. V jeho případě se jedná o prvním vyvlastnění soukromého majetku. Je to týden, co deník Metro a další média přinesla zprávu, že secesní skvost, který je součástí historie dopravy v Praze – nádraží Vyšehrad – má díry ve střeše. Na chodník spadly úlomky omítky a výzdoby.
Praha 2 podala kvůli špatnému stavu nádraží trestní oznámení na soukromého vlastníka. Viní ho z obecného ohrožení. Jak deník Metro zjistil, začal jednat i stavební úřad Prahy 2. „Zástupce tohoto úřadu požádal o dozor městskou policii z důvodu špatné statiky. Hrozí zřícení některých částí budovy do veřejného prostoru. Hlídky městské policie proto zabezpečují objekt v režimu 24 hodin,“ uvedla pro deník Metro mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Nádraží Vyšehrad
|
Zajímavý postřeh má, co se týče chátrajících domů v soukromých rukách, Radomír Kočí, jeden ze zakladatelů iniciativy Prázdné domy. Deník Metro s ním mluvil o případu chátrajících bývalých lázních nedaleko nádraží Vyšehrad – na Albertově. Dům, který se v roce 2009 do podvědomí dostal konfliktu squaterů s policií, patří Italům. Právě ti jsou známí tím, že do českých památek a nemovitostí desítky let vkládali svoje peníze, ovšem bez toho, aby se o domy starali. Svoje památky začínají prodávat. „Například Mauro Piccinini už rozprodává svoje zdevastované zámky, protože po něm začli víc jít úřady,“ říká Kočí. Piccinini má od loňského léta oplétačky se soudy. Byl nepravomocně potrestaný podmínkou za „přečin zneužívání vlastnictví“.
Nuselský pivovar
Ještě v 19. století to byl největší průmyslový pivovar ve střední Evropě. Od utlumení výroby piva v 60. letech 20. století však areál chátral. Nyní to vypadá, že se místu vrátí původní lesk. Památkově chráněné budovy totiž po letech projdou nákladnou rekonstrukcí. V areálu vzniknou i nové moderní stavby a území nynějšího brownfieldu se otevře i pro veřejnost.
„Pivovar, jehož základy jsou ze začátku 17. století, se stane skutečným skvostem v nové malé městské čtvrti, která tady vyroste nejpozději do pěti let,“ slibuje Ivo Mravinac, mluvčí skupiny Penta. Ta do přestavby areálu investuje 2,3 miliardy korun.
Zatím se v bývalém pivovaru jen bouralo. S budováním by se mohlo začít příští rok. „Polozříceniny, které pivovar obklopovaly, už poslala Penta k zemi v minulém roce. Někdy na přelomu roku bychom už měli mít stavební povolení pro zhruba 380 bytů. V průběhu příštího roku pak i stavební povolení na rekonstrukci pivovaru, kde bude supermarket a sedmdesát atypických bytů,“ upřesňuje pro deník Metro Mravinac. Zástupci developera se už dříve nechali slyšet, že například jednomu z bytů přezdívají byt Harryho Pottera. „Bude mít tři patra a velmi netradiční schodiště,“ popsal pro Hospodářské noviny Rudolf Vacek, ředitel developmentu v Penta Real Estate.
Nádraží Bubeneč
Pozitivní směr se podařilo najít v Praze 6 u nádražní budovy Praha-Bubeneč. Tato budova z roku 1850 dosloužila před šesti lety. „Nechtěli jsme, aby dopadla stejně tragicky jako nádraží Vyšehrad, přesvědčili jsme proto v minulém volebním období vedení hlavního města, aby nádraží vykoupilo od Správy železnic a svěřilo ji Praze 6. Po konzultaci s veřejností a zjištění, co by si na místě nejvíc přála, jsme loni vybrali z padesáti uchazečů budoucího provozovatele. Ve spolupráci s ním připravujeme revitalizaci objektu na nové centrum kultury, sportu a volného času na šestce,“ líčí místostarosta Prahy 6 Jan Lacina.
Lihovar
Zlíchovský lihovar je v žalostném stavu už několik let. Průmyslový areál vznikl v 19. století. V roce 1880 zde byla zřízena továrna na líh a v roce 1957 byla část objektů přestavěna na octárnu. Výroba lihu a octa ale skončila v roce 2001, od té doby lihovar chátrá. To by se však v dohledné době mělo změnit. Společnost Zlatý lihovar tu totiž chce vybudovat přes 600 bytů, podzemní garáže pro 642 aut, obchody, mateřskou školu a centrum pro volnočasové aktivity.
Developer již předložil projekt k posouzení vlivu na životní prostředí. „Aby mohla stavba začít, musíme zažádat o stavební povolení. Nicméně potřebujeme nyní nejdříve získat územní rozhodnutí,“ uvedl pro deník Metro Miroslav Markant, ředitel developmentu Zlatý lihovar.
Cílem první fáze projektu je přestavba památkově chráněné budovy bývalé varny. Stavba o výšce více než 24 metrů je jednou ze dvou historicky chráněných částí lihovaru, spolu s padesátimetrovým komínem.
Pokud jste v poslední době kolem lihovaru šli, možná jste si všimli, že tu pracovaly bagry. Ty však neměly s budoucím projektem nic společného. „Vše se týká probíhající rekonstrukce tramvajové trati v úseku ulic Nádražní a Na Zlíchově,“ vysvětluje Markant.
Strahovské stadiony
Masarykův stadion z roku 1926 už se také dlouhá léta nepoužívá. Tedy hlavně betonové tribuny, které jsou od roku 2003 zapsány na seznamu kulturních památek České republiky. Na obří ploše jsou tréninková hřiště fotbalové mládeže Sparty Praha. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) navrhl nedávno rekonstrukci stadionu, v jehož útrobách by pak vzniklo Muzeum paměti 20. století.
Odborníci z řad historiků, architektů a urbanistů se shodli, že celé území by mělo i nadále sloužit především sportu, rekreaci, kultuře a vzdělávání, se zachováním studentského bydlení. „Stadion by měl sloužit jak profesionálním sportovcům, tak zároveň široké veřejnosti. Lokalita je od zbytku města lehce odstřižená, a proto obnova tohoto místa pomůže přilákat obyvatele i do této části Prahy a naopak studentům, kteří využívají místní koleje, nabídne místo k trávení volného času,“ uvádí k nápadu náměstek primátora Petr Hlaváček.
Z návrhu IPR ale není nadšen starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. „Osobně si nejsem jistý, zda by zrovna na Strahově mělo sídlit Muzeum paměti 20. století. Stejně tak je z mého pohledu nešťastné, pokud by sem měla být umístěna kontroverzní socha maršála Koněva, která se tak pouze přesune z jednoho místa v rámci městské části na jiné,“ říká pro deník Metro Kolář a dodává: „Strahov plní trochu jinou funkci, jeho dopravní obslužnost a dostupnost nejsou ideální. Hlavní město hledá využití celé oblasti, areál Strahova je součástí rozvojového území, v místě probíhá několik změn územního plánu. Ke Strahovu se musí přistupovat komplexně, nemělo by zde docházet k vytváření dílčích projektů bez vzájemné provázanosti a předchozí analýzy jejich přínosu pro lokalitu.“
Otazník visí nad budoucností Rošického stadionu a stadionu Přátelství. Oba tvoří nedílnou součást celého návrší. Jsou však aktuálně ve vlastnictví Fotbalové asociace České republiky, která zvažuje, jak stadiony a pozemky smysluplně využít.
Nová strašnická škola
Hlavní budova školy, která je v sousedství metra Strašnická, byla postavena v secesním slohu v roce 1909. Přesně po sto letech ale dosloužila a od té doby chátrá. Nyní už se ale blýská na lepší časy. Praha 10 připravuje rekonstrukci. „Momentálně jsme v procesu vydávání stavebního povolení. Po jeho skončení a vydání stavebního povolení plánujeme příští rok zahájení výběrového řízení na zhotovitele, pak může být zahájena stavba. Přesný termín bude závislý i na financích – rozpočet na příští rok se momentálně projednává. Jedná se o památkově chráněný objekt, což zadání respektuje, stejně jako původní koncepci školy. Vnější vzhled se nebude měnit,“ nastiňuje mluvčí desítky Jan Hamrník.
Kulturní dům Eden
Budova postavená v roce 1980 byla uzavřena po pouhých dvaceti letech provozu. Od té doby chátrá v těsné blízkosti radnice Prahy 10. Už mnohokrát se představitelé městské části dohadovali, co s kulturním domem bude, ale řešení ne a ne najít. Objekt, kde byl velký společenský sál, kino či restaurace, je ve velmi špatném technickém stavu. Také s ním se ale má v dalších letech konečně něco dít. „Je součástí území, které jsme nazvali Nový Eden. Na jeho budoucí podobu vypíšeme v prvním pololetí příštího roku veřejnou architektonicko-urbanistickou soutěž, ve spolupráci s Českou komorou architektů. Cílem je navázat na rekonstrukci radnice a vytvořit z celého tohoto lokálního centra Vršovic výrazný veřejný prostor,“ slibuje řešení Hamrník s tím, že podněty o budoucí podobě území sbírala radnice i od občanů.
Branické ledárny
Dřív tu zamrzala Vltava, nyní jsou ztuhlá jednání mezi Prahou 4 a majitelem objektu, tedy společností Naron s majetkovou strukturou končící na Kypru. Ta chce chátrající areál probudit k životu, součástí záměru je však i výstavba výškových budov. S jejich stavbou ale nesouhlasí městská část. „Praha 4 loni odmítla předloženou koncepční studii a od té doby zástupci vlastníka ledáren s městskou částí nejednají,“ komentuje pro deník Metro situaci Patrik Opa, radní Prahy 4 pro územní rozvoj. „Věřím však, že s vlastníkem najdeme shodu nad podobou přeměny ledáren na volnočasový areál spojený s výstavbou bytů,“ doufá radní.
Prolomit ledy může i další táhnoucí se projekt. Objekt ledáren se nedávno dostal do hledáčku Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který vytipoval toto místo spolu s dalšími šesti jako nejvhodnější pro umístění Slovanské epopeje. „Vlastník ledáren o umístění epopeje projevil zájem. To by mohlo být impulzem k opravě památkového souboru staveb a pozvednutí místa a okolí. To bude teprve předmětem jednání a prověřování,“ dodává Opa.
Secesní průmyslový areál leží na břehu Vltavy u zátoky, kde se v minulosti vysekával led. Ten se pak rozvážel do hospod i do nemocnic. Objekt byl postaven v roce 1910 a fungoval do roku 1954. Provoz byl ukončen v souvislosti s výstavbou vltavské kaskády, jež fakticky způsobila, že řeka v zimě téměř nezamrzá. V současnosti v areálu funguje autoservis. V zátoce se nyní hraje míčová hra kanoepolo.
Terasy Budějovická
Tenhle problém je krásným příkladem, jakou paseku mohou při rekonstrukcích napáchat majetkové spory. Terasa nad metrem Budějovická je v dezolátním stavu a ještě nějaký čas bude podpírána trámy. Kromě hlavního města a Dopravního podniku Praha je v prostoru majetkově zúčastněn také Dům bytové kultury (DBK), Česká spořitelna a provozovatel stánku s občerstvením pod terasou.
Pasáž nechala Praha uzavřít 22. ledna 2018. Magistrát následně přišel s řešením terasu zbourat. Po téměř deseti měsících ale úřad nechal terasu podepřít. Už loni sice město našlo společnou řeč se všemi vlastníky objektu, jednání se však zkomplikovala. Rekonstrukci blokoval stánek s občerstvením, který je zapsán jako trvalá stavba.
Když už to vypadalo, že opravě terasy nic nebrání, objevil se další problém. „Po dlouhých jednáních se nám podařilo dojednat změnu projektu opravy, tak aby byly brány v úvahu i statické prvky sousedních budov a jejich stavební charakter. Vzhledem k tomu, že výsledný projekt měl podstatnou změnu obsahu, musela Rada HMP schválit zrušení původní zakázky,“ popsal radní pro majetek Jan Chabr. Rekonstrukce, která měla být zahájena v srpnu, se tak musela vrátit na začátek.
„Nyní probíhá soutěž na dodavatele stavby. Je mi líto, že daná záležitost se protahuje, protože současný stav vnímám jako ostudu, nicméně mnohé je bohužel dáno složitostí a svázaností samosprávy. Je nepochybné, že soukromý vlastník by postupoval rychleji,“ myslí si Chabr.
Usedlost Cibulka
Zkáza usedlosti Cibulka trvá už desítky let. Objekt přestavěný v první třetině 19. století na empírový zámeček je v soukromých rukou a radnice Prahy 5 se s majitelem snaží dohodnout na rekonstrukci. Letos v létě radní páté městské části odsouhlasili záměr na odkup areálu. Za nemovitost podle znaleckého posudku nabízejí 105 milionů korun. „Majitel usedlosti vzal nabídku na vědomí. Nyní čekáme, až se vyjádří,“ uvedl pro deník Metro místostarosta Prahy 5 Lukáš Herold. Pokud by současný majitel s prodejem usedlosti souhlasil, muselo by ještě nákup potvrdit zastupitelstvo.
Objekt nyní vlastní akciová společnost Cibulka, kterou zastupuje Oldřich Vaníček. Ten už dříve radnici zmíněnou firmu nabídl k prodeji. Praha 5 chce však odkoupit pouze samotnou nemovitost. Pokud by k tomu došlo, Praha 5 by následně usedlost zrekonstruovala a plánuje místo otevřít veřejnosti. Radnice se na svém Facebooku už i ptala občanů, jaké využití by bylo nejlepší. Sama navrhuje například vzdělávací a pobytové centrum, koncertní sál, domov pro seniory nebo třeba pobočku botanické zahrady.
Vily Špejchar
Křižovatku Špejchar na rozhraní Bubenče a Letné hyzdí zchátralé vily Kočího a Roškotova ze začátku 20. století. Ale i několik dalších. O změnu se aktuálně snaží iniciativa Zachraňte vily! Petice. „Chceme donutit politickou reprezentaci na Praze 6 jednat a bezohledného developera, který svým počínáním hyzdí genius loci pražského Bubenče i celé Prahy, hnát k odpovědnosti. Není přece možné, aby v centru jedné z nejbohatších čtvrtí Prahy chátraly dvacet let domy, ohrožovaly kolemjdoucí, majitel se smál v daňovém ráji a čekal, až někomu spadnou na hlavu,“ uvádí zakladatel iniciativy a zastupitel Prahy 6 Ondřej Chrást.
Vily jsou součástí městské památkové zóny. Britský developer firma Lordship požádal v roce 2017 Prahu 6 o demolici vil. Na jejich místě by měl vyrůst komplex pěti administrativních budov. K demolici však firmě chyběl souhlas památkářů.
Palác Svět v Libni
Funkcionalistický dům vznikl ve 30. letech minulého století na místě původní usedlosti, kterou kdysi vlastnil i první starosta Libně Jan Svět. Odtud název, který podtrhlo také kino Svět, které bylo v suterénu, později přejmenované na kino Dukla. Už v 60. letech do objektu zatékala spodní voda, ta se pak přihlásila výrazněji také v roce 2002 při rozsáhlých povodních. To už ale objekt patřil italskému podnikateli Antoniovi Crispinovi, respektive firmě Crispino nemovitosti, která ho vlastní dosud. V roce 2011 proběhla demolice automatu Svět, ale další změny neproběhly. Palác je pod památkovou ochranou.
„Snahy domluvit se s majitelem trvají už přes deset let. Vždy naslibuje, že má zájem, aby objekt měl vypovídající historickou hodnotu, ale u slibů vždy zůstane. Proběhly i soudní výzvy, aby s chátrajícím objektem něco dělal, ale vždy jen zaplatí pokutu, maximálně udělá lehký posun, jako zabednění oken či nahození fasády. Ale nic zásadního se neděje,“ říká zastupitel městské části Praha 8 Petr Pelc.