Radní včera schválili zásady, podle kterých by se mohly v budoucnu objevit třeba u křižovatky Václaváku s Opletalovou ulicí, u Jindřišské a Vodičkovy i ve spodní části – u takzvané podkovy.
Další budou na Staroměstském náměstí u ústí Pařížské, na náměstí Republiky před obchodním centrem, v ulicích Maiselova a Jeruzalémská a na Mariánských hradbách.
Jejich umísťování má navíc nově na starosti kancelář ředitele magistrátu, kterou o instalaci může žádat například policie, krizový štáb nebo ministerstvo vnitra. Takzvané citybloky, které jsou nyní trvale umístěny u Pražského hradu a Belvederu, budou také automaticky rozváženy po městě při vyhlášení druhého a vyššího stupně ohrožení terorismem.
„Zásady pro umísťování citybloků jsme konzultovali se studenty ČVUT,“ říká radní pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Libor Hadrava.
Město si betonové zábrany v minulosti půjčovalo. Nakonec se však rozhodlo a následně nakoupilo 133 bloků včetně zábradlí a dopravního značení za zhruba 631 tisíc korun. Podle dokumentu magistrátu město za pět měsíců ušetřilo zhruba více než 388 tisíc korun.
„Správa služeb hlavního města Prahy používá pro instalaci svá odtahová vozidla a své zaměstnance, takže nevznikají další náklady,“ uvádí magistrát ve svém materiálu.
Umístění zábran souvisí s loňskými útoky v zahraničí, při kterých teroristé vjeli do davu autem. Ty se odehrály v Londýně, Barceloně nebo ve Stockholmu. Mimořádně tragický útok podobného druhu se udál v červenci 2016 v Nice, kdy zahynulo 86 lidí.
Vlastní betonové zábrany dalo loni v říjnu umístit ke svým vchodům také obchodní centrum na Andělu. Vzápětí však uvedlo, že nešlo o reakci na konkrétní situaci a nesetkalo se s žádnou hrozbou. „Jako nadnárodní společnost děláme stejná opatření v celé Evropě,“ potvrdila Metru Erika Reidingerová z ředitelství centra.
Strážce streamu
