Proč nyní patří Zenkl mezi pozapomenuté politiky?
Hlavní „zásluhu“ na tom pochopitelně má minulý režim. Když Petr Zenkl v srpnu 1948 emigroval a v USA příští dvě desetiletí vedl protikomunistický exil, domácí propaganda z něj učinila nejhoršího zrádce, válečného štváče, posluhovače imperialistů a všechny pozitivní zmínky o jeho dosavadní práci musely zmizet.
Napsal jste o něm knihu, co vás na jeho osobě upoutalo?
Právě ten smutný fakt, že ačkoliv se vypracoval z komunální úrovně až na vrchol a šedesát let pracoval pro národ, ať už doma, nebo v exilu, je Zenklovo jméno dnes skoro neznámé. Snad moje knížka trochu zvýší veřejné povědomí o tom, co vykonal a jaké zásluhy si připsal.
Praha 8 na Zenkla nezapomněla, jeho jméno nese libeňská ulice, ještě něco ho v Praze připomíná?
Kromě jména na náhrobku na Vyšehradském hřbitově mě nic nenapadá. Mladičký Zenkl po univerzitě začínal jako pedagog na obchodní akademii. Možná by tedy nebylo od věci pojmenovat po něm nějakou školu. Nebo pokud se Pražané dočkají dalších stanic metra, proč by jedna nemohla nést jméno Petra Zenkla? Jak si mnozí pamatují, stanice Primátora Vacka už kdysi zdobila trasu C...
Zenkl byl úspěšným komunálním politikem, dokonce karlínským starostou. Zanechal tam svou stopu?
Od léta 1919 do konce roku 1921, kdy Karlín spolu s šestatřiceti dalšími předměstími splynul do Velké Prahy, skutečně vykonával starostenskou funkci. V karlínské komunální politice se pohyboval už od roku 1911. Coby zastupitel měl na starosti problematiku školství a především sociální otázky. Zasloužil se o výstavbu školek, jeslí, hřišť, starobince, ústavu péče o matky, reorganizoval chudinskou péči. V pravdě hvězdnou hodinu pak zažil 14. října 1918, v samotný konec první světové války, když během generální stávky hovořil z balkonu karlínské radnice ke stovkám dělníků. Tehdy už bylo jasné, že má před sebou velkou politickou budoucnost překračující hranice Karlína.
To máte pravdu. Stal se pražským primátorem...
Když se v květnu 1937 ujal funkce primátora, měl před sebou smělé plány výstavby nových čtvrtí, kompletní renovace kanalizace, hovořilo se dokonce o kopání metra. Jenže to vše muselo ustoupit obraně republiky před Hitlerem.
Jaká byla jeho nejvýznamnější rozhodnutí v pražské politice?
Než byl zvolen primátorem, měl za sebou patnáct let pilné každodenní práce. Vykonával třeba funkci předsedy takzvaného Ústředního sociálního sboru, tedy instituce, pod kterou spadala veškerá sociální agenda hlavního města – od výstavby bytů pro potřebné po péči o přestárlé, invalidy či sirotky. Obecně celé moderní pojetí sociálního státu nese zčásti Zenklův rukopis.
Zenkl má také velkou zásluhu na vzniku Masarykových domovů, dnešní Thomayerovy nemocnice.....
Velkým problémem v Praze dlouhodobě byl nedostatek lůžek a ubytovacích kapacit pro všechny, kteří zůstali odkázáni na pomoc, tedy opět přestárlí, chudí, nemocné děti, samoživitelky, invalidé. Zenkl pomohl prosadit vybudování Ústředního sociálního ústavu hlavního města neboli Masarykových domovů, které se po svém otevření k 10. výročí založení republiky v říjnu 1928 staly nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě. Čítaly tehdy dvacet čtyři pavilonů na rozloze třiceti hektarů a představovaly na tehdejší dobu opravdu unikátní dílo, nejen co do zdravotnického a sociálního užitku, ale i architektonicky, technicky a společensky.
