Alkoholové radovánky u vody jsou v reklamách oblíbené. Na řekách i v bazénech zabíjejí

Na řekách i v bazénech umírají popíjející lidé. Záchranáři by mohli vyprávět smutné příběhy opilých plavců nebo soukromých bazénových večírků. Výrobci alkoholových reklam si s tím ale mnohdy moc hlavu nelámou. Pití k vodě podle jejich představ neoddělitelně patří. Stát sice alkohol jako legální „drogu“ toleruje, čerpá z něho nemalé daňové příjmy. Současně si hlídá, aby například alespoň reklama nevybízela k bezuzdné konzumaci. Poměrně široce se propagaci alkoholu věnuje i náš etický kodex vydaný českou radou pro reklamu. Ten například vyjmenovává, že za kodexu odporující budou považovány reklamy, které třeba navádějí k pití děti, zobrazují nezodpovědný postoj ke spotřebě alkoholu, hlavně z hlediska spotřebovaného množství, kodex vymezuje i místa, kde se alkohol nemá v reklamách konzumovat.

Jenže právě vodní a současně letní radovánky jsou s konzumací alkoholu často spojovány. Agentury na to jdou chytře, aby se s reklamním kodexem nestřetly. „Psychologické metody používané v marketingové komunikaci vedou k dosažení marketingových cílů přes záměrné ovlivňování příjemců sdělení. Reklama oslovuje naše podvědomí a nutí nás k jednání, které bychom při vědomé kontrole neuskutečnili,“ charakterizuje účinky reklamních sdělení Olga Jiroušková, která se problematice alkoholové reklamy věnovala ve své bakalářské práci. „Alkohol je většinou spojován se zábavou,“ říká Jiroušková a jmenuje třeba snahu výrobců zaměřovat se právě reklamami na mladé konzumenty.

To se týká například reklamy na Viper Hard Selzer, drink z produkce Prazdroje se čtyřmi procenty alkoholu (viz fotorámeček dole). Právě on je propagován plachetnicí vynořující se z moře. „Reklama zobrazuje loď, která se vynořuje z mořské hladiny, je tedy fantazijní, nejde o zobrazení skutečné situace,“ argumentuje Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje. 

Loď podle něho nikam nepluje, nenavádí tudíž k řízení lodi pod vlivem alkoholu a reklama sama dbá na zodpovědnou konzumaci alkoholu. „Ve všech materiálech klademe důraz na slovo zakotvi (objev novinku, u které zakotvíš), aby bylo zřejmé, že pití alkoholu je možné až po plavbě,“ vysvětluje Kovář. Propagaci formou ochutnávek také podle něho Prazdroj organizuje na bezpečných místech. „Soustředíme se na prostředí mimo bazény či koupaliště, předcházíme situacím, které by byly spojené s konzumací před plaváním či jiným sportem,“ dodává Kovář k dotazu ohledně „mořské“ reklamy na alkoholový drink.

Podobné prostředí i partu mladých lidí využila ve své reklamě na sekt Ice také společnost Bohemia Sekt. V ní zase konzumuje šumivý nápoj parta mladých na plovoucím barovém ostrůvku (je ve formě ledové kry). Ani tento výrobce nemá pochyby o podprahovém sdělení, které by mělo vybízet k pití alkoholu během vodních radovánek. „V žádném případě nenabádá k neumírněné konzumaci alkoholu u vody nebo ve vodě. Bohemia Sekt klade u všech kampaní na téma alkoholu vysoké nároky a kampaně jsou důsledně expertně posuzovány právními a mediálními odborníky,“ připomíná Martin Fousek, marketingový ředitel staroplzeneckého výrobce sektů a vín. 

Adiktologové jsou ale poněkud odlišného mínění. „Z mého pohledu jsou tyto reklamy nevhodné, v tomto ohledu jsou dobrá doporučení Světové zdravotnické organizace, která navrhují úplný zákaz reklam v oblasti alkoholu. U nás nefunguje regulace reklamy na alkohol ideálně a do prostoru se dostávají nevhodná spojení alkoholu jako pozitivního životního stylu,“ myslí si adiktolog Benjamin Petruželka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha.

Mládí a pití Jiří Macháček se coby tvář božkovského rumu projíždí s přáteli na plachetnici tažené městem a míří do baru na rum. Jenže autoři reklamy zapomněli, že ani v taženém karavanu, natož lodi, nesmějí být za jízdy lidé. Fernet a radovánky u vody, i to byla jedna z božkovských reklam. Vychlazený alkoholický drink od Prazdroje vychutnávají v další reklamě zvesela mladí lidé na lodi. V jiné zase staroplzenecký ledový sekt rozdováděl mládež na plovoucím baru. Přibližně padesáti procentům utonulých Čechů zjistí následně v krvi alkohol. Některé odhady hovoří až o 75 procentech. Nešťastníci se utopili při karambolech během splouvání řek, pod jezy, opilí spadli do bazénu nebo při aktivitách ve vodě v zahraničí. Ti, kteří alkoholové radovánky u vody přežili, končí leckdy na kapačkách, případně doživotně upoutaní na lůžko. Počty utonulých se pohybují ročně mezi 200 a 250. Většina utonulých jsou muži.