„Vánoční bude až po Dušičkách,“ omlouvá se mi papírnice s dodatkem, že některé babičky prý balicí papír s vánočními motivy sháněly už koncem prázdnin. Uklidňuji ji, že mi bude stačit obyčejný narozeninový. Takto to s obdobím očekávání narození Spasitele bývá – místo toho, abychom stejně jako příroda začali zpomalovat, šetřit energii na zimu a během adventu se usebrali, v září nabereme po okurkovém létě zběsilé tempo a až do Štědrého dne se vše zrychluje a zrychluje. Dny se krátí a kratší časový úsek „za světla“ působí jako tlak, že nestíháme a času je málo.
Klidu v rodinném kruhu předchází slalom po obchodech a někdy i bankách – podle statistik si na dárky půjčuje mezi pěti až sedmi procenty Čechů. Oproti Američanům jsme na tom dobře, tam do takzvaného vánočního dluhu spadne mezi 30 až 40 procenty populace. Je otázka, zda se i u nás číslo vánočních dlužníků vlivem ekonomické krize letos nezvýší.
Konání dobra pomáhá proti civilizačním chorobám
Co se však v předvánočním období pravidelně zvyšuje u značné části dospělé populace, je hladina stresu. Ten stojí za takzvanými civilizačními chorobami, mezi které patří poruchy srdce, obezita, vysoký krevní tlak, může se projevovat také dýchacími obtížemi.
Naštěstí k Vánocům tradičně patří také dobročinnost. Proč byste měli dobrý skutek letos na seznam zařadit i vy? Podle výzkumů má totiž altruismus pozitivní vliv na náš psychický stav. Při aktech dobra se aktivuje produkce dopaminu, jednoho z hormonů štěstí, které jsou zodpovědné za pocity pohody. Jeho příliv zlepšuje náladu a podporuje naši motivaci, jeho nedostatek způsobuje pocity smutku a deprese. Dobré skutky zlepšují náladu, snižují stres a mají tak pozitivní vliv na naše zdraví. A navíc nemusí stát majlant.
Kouzlo přinese třeba návštěva papeže
„Darování přináší pocit, že svým dílem přispíváme ke zlepšení světa okolo nás. Zvlášť v době krizí, kdy se tváří v tvář pandemii nebo válce cítíme bezmocní, nám také dává pocit, že alespoň něco můžeme změnit,“ myslí si Zdeňka Sobotová, vedoucí oddělení péče o dárce Diakonie Českobratrské církve evangelické. Právě Diakonie stojí za projektem Krabice od bot, každoroční sbírkou dárků pro děti. Zapojit se je jednoduché, stačí vzít prázdnou krabici od bot, naplnit ji drobnostmi pro vybranou věkovou skupinu a pohlaví, zabalit a donést do jednoho ze sběrných míst. „Nejčastější dárci krabic jsou děti, které spolu s rodiči, ve škole nebo na kroužku připraví dárky pro své vrstevníky. Učí se tak podělit o vlastní hračky a přemýšlet o tom, jak se žije ostatním dětem a jak jim mohou udělat radost,“ vypráví Sobotová.
Pokud byste dobrem raději potěšili starší věkovou skupinu, jsou tu Ježíškova vnoučata, projekt pomáhající osamělým seniorům. Funguje to tak, že si ze seznamu vyberete přání, které pak danému seniorovi splníte. Ti si někdy přejí krabičku lentilek, sklenici okurek, plyšáka na pomazlení nebo držení za ruku. Častá je také návštěva terapeutického zvířete v domově seniorů, některá přání jsou však kurióznější. „Legendární je návštěva papeže ve Vatikánu, za kterým jela paní Jarmilka za doprovodu pečovatelky Evy. Oběma jim požehnal,“ vzpomíná Olga Štrejbarová, která projekt založila.
„Dalším ze splněných přání jedné ze starších dam byla jízda závodním autem s pěkným mužem, ale dámy si nejednou přály i striptýz – a splnil se jim,“ směje se Štrejbarová, podle níž je však nejkrásnější to, že senioři znovu uvěří v kouzlo Vánoc, které se pro ně staly spíše obdobím osamění. „Pro dárce – Ježíškovo vnouče – to je zase radost z toho, že v podstatě maličkostí dokáže rozsvítit den starému neznámému člověku a tím ve výsledku i sám sobě,“ doplňuje Štrejbarová.
Pokud vás děti ani staříci ke konání dobrých skutků nenavnadili, možná zapůsobí němé tváře. Záchranné zvířecí stanice a útulky ocení nepotřebné ručníky, polštáře, deky i řádně přečtené noviny. Máte-li doma malého zvířecího milovníka, ale žádného chlupáče nemáte, psy můžete také chodit pravidelně venčit. Doporučujeme si v zařízeních předem ověřit, co právě v danou chvíli nejvíce potřebují.
