Kdeže loňské tržby jsou. Lidé chodí do hospody už najedení

V letech 2020 a 2021 se nejrychleji zotavovaly z propadů gastronomické provozy. Jak rychle se rušila proticovidová opatření, tak rychle se opět otevíraly hospůdky, restaurace i kavárny.

Okénka zachraňovala hlavně rychlá občerstvení
Reálná čísla, jak je nedávno publikovala společnost CBRE, zabývající se pronajímáním kanceláří a obchodních prostor, však vykazují postcovidový optimismus opatrněji. V roce 2020 se gastronomie propadla asi o 35 procent v porovnání s rokem 2019. V roce 2021 to bylo už jen minus 17 procent.

„Celkové výsledky ovlivňovali hlavně prodejci fastfoodových podniků,“ vysvětluje Klára Bejblová, specialista CBRE na průzkum trhu. Následky covidového období, spojené s válkou na východě a sílící inflací, však ovlivňují gastronomii i nadále a o původních číslech si může tento obor zatím nechat zdát.

Gastronomickou Prahu po uvolnění i v současném velkém zdražování drží nad vodou výrazně vyšší kupní síla hlavního města a Středočechů, kteří do města dojíždějí za prací. A také postupně rostoucí počty zahraničních návštěvníků.

Výsledky zkresluje EET
„Poslední údaje Českého statistického úřadu ukazují, že gastronomie je přibližně o dvacet procent pod úrovní předcovidového období,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbanky a také poradkyně českého premiéra. Příbuzný a s gastronomií spojený obor ubytování je celorepublikově dokonce na šedesáti procentech obratu z roku 2019.

„Tyto výsledky může ale zkreslovat fakt, že během covidu byla stopnutá elektronická evidence tržeb,“ připomíná Horská důležitou okolnost. Může to znamenat, že tržby v pohostinství mohou být ve skutečnosti vyšší, ale nemusí to platit stoprocentně. I tam, kde vydělávají víc, než oficiálně uvádějí, nemusejí být ani zdaleka na předepidemických číslech.

Zpropadený home office a šetření strávníků
„Úterky až čtvrtky jsou skvělé, ale pondělky a pátky jsou znatelně slabší i v porovnání s rokem 2019,“ připouští kasírující obsluha pankrácké restaurace. Slabý začátek a konec pracovního týdne má jednoduché vysvětlení. Většinu strávníků tvoří v tomto podniku lidé z okolních kancelářských „velkochovů“. Jenže ti si zvykli v pandemii na práci z domova a snaží se tento návyk dodržovat i nyní.

Tržby také ovlivňuje zrušení papírových stravenek a převedení těchto peněz přímo do platů zaměstnanců. „Ti, kteří stravenky neměli ani předtím, omezili návštěvy. Stejně tak ti, kteří dostávají rovnou peníze. Menší propad je u lidí, kteří papírové poukazy stále používají,“ říká Aneta Martišková, vedoucí firemních vztahů stravenkové společnosti Edenred.

Do hospody raději s plným žaludkem
Plné pražské podniky ostře kontrastují s některými provozovnami mimo hlavní město. A nemusíte vyjíždět rovnou do bohem zapomenutých krajů. Stačí vyrazit kousek za hranice velkoměsta do Středočeského kraje, který patří mezi bohaté regiony. V obcích kolem Prahy, kde jinak žijí movití rezidenti, si hospodští už nevyskakují.

„Dříve si tu lidé, jak místní, tak turisté, objednali k obědu pizzu. Teď pravděpodobně uslyšíte, že si řeknou spíš jen o párek v rohlíku u okénka, než aby si sedli ke stolu,“ říká pravidelná návštěvnice jedné z dobřichovických restaurací. Lidé si pak nejspíš doma dopřejí mraženou pizzu z obchodu. „Pokud jdeme s manželem do hospody jen tak na pivo, tak nejsme sami, kdo se předtím nejdřív doma nají,“ přiznává návštěvnice pizzerie s výhledem na řeku Berounku.

Jídlo v restauraci Průměrná útrata za jídlo v restauracích zdražila meziročně nejvíc v Ostravě, Českých Budějovicích a Pardubicích. V Praze stál průměrný oběd v dubnu 2020 necelých 150 korun. Nyní je už na dohled 200 korunám. Nejlevněji se momentálně najíte v Olomouci. Jídlo tam pořídíte kolem 140 korun. Menší ochota utrácet trápí něco málo přes šedesát procent gastronomických zařízení v Česku.