Lidé, čtěte! Budete líp mluvit a možná snáze seženete práci

Čeho si všímáme na návštěvě? Nezajímá nás jen nový koberec či výmalba. Často naše oči vyhledávají knihovnu. Bydlení bez ní je v Česku rarita. Alespoň malou najdete v devadesáti osmi procentech domácností.

Česko je také zemí, kde se kniha řadí k nejčastějším dárkům. Nechybí pod vánočními stromečky, dostáváme ji k narozeninám a dříve byla oblíbeným dárkem na rozloučenou při odchodu ze zaměstnání. Určitě platí, že děti okoukávají zvyky. Když mají čtoucí rodiče a prarodiče, je téměř jisté, že i ony budou jednou knihy kupovat nebo si je půjčovat.

Výdejní okénka fungovala nejen v restauracích
Covid čtenářskými aktivitami zalomcoval. Veřejné knihovny ale o své věrné nepřišly. „Zaznamenali jsme v obou covidových letech mírný úbytek nových čtenářů. Určitě však zafungovala výdejní okénka,“ popisuje hlavní koronavirovou éru Lenka Prucková, ředitelka Knihovny města Olomouce, nejlepší městské knihovny roku 2015. Výpůjčky se postupně vracejí k původním číslům, ročně se v Olomouci jedná o více než 330 tisíc vypůjčených knih a dalších položek.

Co se s covidem změnilo, to je čas strávený v knihovně. „Návštěvy čtenářů jsou kratší. Rychle vybrat a domů. Naučili se využívat objednávky knih a vůbec další služby přes internet,“ připomíná Prucková. Potěšitelná je v Olomouci i skutečnost, že do knihovny přicházejí celé rodiny, ty naopak tráví mezi policemi s knihami víc společného času.

S knihami jsme častěji, hlásí čeští čtenáři
On-line knihovnické prostředí si oblíbili více i v Městské knihovně Praha (MKP). „Už jim to nepřipadá jako bariéra, lidé si sami vyhledávají on-line služby, sledují naše přednášky na videokanálech,“ vypočítává Lenka Hanzlíková, mluvčí MKP. Digitální samostatnost se projevila i v tom, že čtenáři stále méně potřebují tištěné knihovní informace a letáky. „Vyfotí si to do mobilu a dál už hledají na síti,“ říká Hanzlíková.

Z nejnovějšího průzkumu Národní knihovny ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere vyplynulo, že takřka čtyřicet procent dotazovaných věnuje čtení knih víc času než před pandemií. A téměř 45 procent považuje čtení knih za prospěšné vyvážení času stráveného u počítače.

Ještě jeden benefit knihy mají. Tomáš Ervín Dombrovský z agentury LMC, která se zabývá personálním poradenstvím a školením, jej potvrzuje z vlastních zkušeností z odborných kurzů. „Lidé, kteří hodně a pravidelně čtou, mívají větší úspěšnost například u pracovních pohovorů, jsou schopní lépe a kvalitněji komunikovat,“ říká Dombrovský.

Česko knižní Šedesát procent české populace čte pravidelně nebo alespoň někdy. Pokud to považujete za katastrofu, evropský průměr je čtyřicet procent. Například v Portugalsku čte knihy jen dvacet procent obyvatelstva. Čtyřicet procent obyvatel naší země naopak nevezme knihu do ruky vůbec. Podle jednoho průzkumu v roce 2013 vyšli jako nejpilnější čtenáři Indové, kteří tehdy strávili nad knihou bezmála jedenáct hodin týdně. Japonci se dostali na pět hodin týdně. Lidé, kteří tráví víc času s knihou, jsou schopni lépe navazovat kontakty. Dokládá to zkoumání Národní knihovny České republiky. Knihy nám dávají větší slovní zásobu, a proto výhodu ve slovních diskusích a sporech. Pilný čtenář knih je odolnější vůči dezinformacím. Nejjednodušší cestou malých dětí k „písmenkové“ knize jsou obrázková leporela.