Pražská exprimátorka Adriana Krnáčová se rozhodla, že se stane spisovatelkou. Své zkušenosti z politiky přetavila do detektivky odehrávající se kde jinde než v korupčním prostředí pražského magistrátu.
Vulgarismy nebo střelba
|
„V pražské Kolbence najdou dvě ohořelá těla. Když se však poté spustí vyšetřování dlouholetých korupčních praktik v největší městské firmě, vše získává jiný rozměr. Nikdo nepočítal s tvrdohlavým a nesmlouvavým primátorem. Ten je trnem v oku všem: svému klubu, své straně a také zločincům,“ popisuje děj knihy s prvky thrilleru nakladatelství Mladá fronta.
Prvotina Krnáčové s názvem Hybris, pod kterým dle edičního plánu nakladatelství vyjde během dubna, byla nejprve krátce představovaná jako Hydra. Název měl patrně odkazovat na obludu s hadím tělem a devíti dračími hlavami známou z řecké mytologie, nikoli na autorku. Přesto se našli na internetu tací, kteří už přisoudili Krnáčové známé též jako Krnda novou přezdívku. Nakladatelství ale před pár dny uvedlo název na pravou míru – jde o chybu a knížka se ve skutečnosti jmenuje Hybris.
Krnáčová není zdaleka první političkou, jež se po svém odchodu z funkce pustila do psaní. Rovněž bývalý pražský primátor a vášnivý sportovec Pavel Bém napsal nejen knihu o horách, ale také Pár pražských polopohádek, jejichž pohádková forma ukrývá politické alegorie. Básnické a literární střevo ale v minulosti projevil také třeba bývalý federální místopředseda Miroslav Macek. Ten se totiž nebál pustit nejen do tradiční Farské kuchařky, ale také do ničeho menšího než bylo pokračování populárního českého románu Saturnin.
Spisovatel Obama
|
Někteří recenzenti nazvali Mackovo doplnění úspěšného díla Zdeňka Jirotky plagiátem. Pod názvem Saturnin se vrací je vydal bývalý politik, stomatolog a také překladatel před třemi lety. Vedle Saturnina má na kontě (kromě pověstné rvačky s Davidem Rathem) ještě knihu Tři muži v automobilu, což je parafráze na dílo Jeroma Klapky Jeroma Tři muži ve člunu, napsal i Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle, další humoristický román, a kromě již zmiňované kuchařky se pokusil také o detektivní povídky 3x na horké stopě. Navíc se Miroslav Macek úspěšně věnoval také překladům – mezi jeho nejoblíbenější patří Shakespearovy Sonety.
Zeman píšící a glosující
|
Poměrně skromný výčet politiků, kteří nevzpomínali, co se jim v politickém životě povedlo (a nepovedlo), uzavírá bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. V domácí knihovničce zabírají její výtvory relativně dost místa, řadí se tak k nejaktivnějším píšícím expolitickým matadorům. Své literární úsilí dělí poctivě na třetiny mezi literaturu odbornou a na detektivky a nejrůznější rady (hlavně ženám), jak si poradit s mezilidskými vztahy.
Mezi její detektivní díla patří například Smrt v Justičním paláci, kde uplatnila i fyzickou znalost Městského soudu Praha. Že není Kovářová žádná upjatá spisovatelka, o tom svědčí nejen to, že v románech se vyskytují vnadné a chytré ženy. Se sexuologem Radimem Uzlem se pustila do poradenství zralým ženám. Už název Jak se žije padesátkám aneb čarodějnice neupalovat svědčí o tom, že zkušená advokátka a exministyně má dostatečný smysl i pro dost břitkou sebeironii.
Prezident literátJako hlava státu měl vliv na to, jak často budou jeho romány vycházet a jaký bude jejich náklad. Šéf odboru a pozdější prezident Antonín Zápotocký byl jediný vrcholný politik v našich dějinách, který se prezentoval nejen jako politik, ale i jako spisovatel. Svá díla, jež měla v beletrizující formě podat „správný výklad“ historie i světlé současnosti, začal sepisovat až poté, co se stal členem nejvyššího poválečného komunistického aparátu. Po únorovém puči v roce 1948 mu nic nebránilo, aby své ambice naplno projevil. Jako první mu vyšel román Vstanou noví bojovníci, kde popisuje počátky dělnického hnutí na Kladensku, odkud pocházel. Následovala Rudá záře nad Kladnem, Bouřlivý rok a Rozbřesk. Aby nasměroval ke komunistickému výkladu dějin také děti, sepsal těsně před svou smrtí v roce 1957 román Barunka. Některé z knížek byly ještě za jeho života zfilmované. |