Rychlé šípy zná přes devadesát procent Čechů. Jejich nejznámější postavou pak není jejich vůdce Mirek Dušín, ale šprýmař Rychlonožka. Tato tvrzení vyplynula z nedávného výzkumu agentury Median pro Skautskou nadaci Jaroslava Foglara doprovázejícího restaurované vydání Foglarovy klasiky.
„Rychlé šípy Jaroslava Foglara od kreslíře Jana Fischera zaujímají v dějinách českého komiksu výsadní postavení. Stejně ojedinělé je i současné vydání, které z hlediska komiksové rekonstrukce nemá u nás obdoby,“ říká Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara, která se na vydání knihy podílela.
Neznámý Hojer
Reprezentativní výzkum prováděl na více než osmi stech respondentech ve věku 15 let a více. Celkově podle něj Rychlé šípy zná přesně 93 procent respondentů. Nejvíce ze stejnojmenného seriálu či filmu – 56 procent, dále pak ze čtení komiksových příběhů – 42 procent. A pochopitelně také z klasických knih – 22 procent.
„Nejznámějšími Rychlými šípy jsou již zmiňovaní Rychlonožka (zná 78 procent), Červenáček (74 procent) a Mirek Dušín (72 procent). Těmi méně známými pak jsou Jarka Metelka (51 procent) a Jindra Hojer (48 procent),“ uvádějí zástupci nadace, jež si klade za cíl pečovat o šíření Foglarova jména a myšlenek ve veřejném prostoru.
Rychlé šípy si nejvíce respondentů (87 procent) spojuje s kamarádstvím. Následuje čestnost (68 procent), dobré skutky (57 procent), aktivní život (34 procent) a humor (27 procent). „Na otázku, zda dotazovaný má doma nějakou knihu či věc týkající se Rychlých šípů, 25 procent respondentů odpovědělo hlavolam ježek v kleci. Třináct pak má komiksové sešity, deset knihu komiksů a 12 jednu z knih takzvané Stínadelské trilogie,“ dodává Šantora.
Také Rychlé šípy kradouTvrzení „Mirek Dušín lže a krade“ vypadá jako oxymóron. Ale není. Vůdce Rychlých šípů Mirek Dušín je archetypem správňáka. Jeho základním charakterovým rysem je výjimečný smysl pro čest a hrdost. Za každou cenu se snaží hájit pravdu, ctít přátelství, pomáhat a vytvářet výborné přátelské prostředí pro ostatní. Ačkoli jsou Rychlé šípy, a zvláště jejich vedoucí Mirek Dušín, všeobecně prezentovány jako prototypy dokonalé ušlechtilosti, při pečlivém čtení jejich příběhů lze narazit na situace, kdy se Mirek i další chlapci z klubu zachovají nečestně nebo přestoupí zákon. Jedná se většinou o drobné přestupky. Jde však zároveň obvykle o situace, kdy jde o „vyšší dobro“. |
Pomalé začátky
Komiksové příběhy Rychlých šípů začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel. Příběhy Rychlých šípů považoval Foglar za své největší životní dílo, zatímco od skautingu si přitom postupně držel odstup. V dobách, kdy Rychlé šípy z různých důvodů nemohly vycházet, využíval Foglar ke stejným účelům rozhlasový pořad Klub zvídavých dětí (1941–1943) nebo komiksy Svorní gambusíni a Kulišáci.
V souvislosti s Rychlými šípy nepracoval Foglar zdaleka jen s kreslířem Janem Fischerem. Poté, co si s ním „odbyl“ své nemotornější začátky, spolupracoval s Markem Čermákem, Bohumilem Konečným a Václavem Junkem. Mezi jeho další kolegy kreslíře, kteří se již podíleli spíše na obálkách knih než na komiksech, patřil Bohumír Čermák, Miloš Novák, Milan Zezula, Milan Teslevič, Oto Lupták, Wladyslav Czarnecki a Sándor Kiss.
Na čerstvě vydanou spolupráci Foglara s Fischerem by tak měl v budoucnosti navázat díl druhý, který Foglarovo dílo ve stejné úpravě představí s dalšími jeho ilustrátory. Včetně nových příběhů podle scénářů a poznámek objevených v autorově pozůstalosti.
