Jak je to s očkováním proti covidu-19? Vakcíny vznikly nebývale rychle, spousta lidí v tom vidí problém a očkování se bojí. Jsou jejich obavy opodstatněné?
Jakmile bylo vědcům jasné, že se nový koronavirus stal globální hrozbou, začal vývoj vakcíny, a to hned v několika laboratořích najednou po celém světě. Nová vakcína je vyvinuta díky velice moderní, ale již známé technologii genového inženýrství. Jde o poslední výdobytek moderní medicíny, její výroba je relativně snadná a rychlá. Vývoj a schválení měly naprostou prioritu, jde přece o to, co nejrychleji pandemii zastavit. Obavy nejsou namístě, stále je nepoměrně větší riziko nákazy a těžkého průběhu covidu-19 než nežádoucího účinku vakcíny.
Co vakcína proti covidu-19 obsahuje a na jaké bázi funguje?
Vakcína sestává z nukleové kyseliny, takzvané mRNA, která nese informaci o výrobě virového antigenu. Tento molekulární posel vnikne do některých buněk našeho těla, kde se podle jím přineseného receptu začne vyrábět specifická virová bílkovina – antigen. Tato bílkovina je pak vystrčena ven na povrch buněk, kde si ho všimnou složky našeho imunitního systému a začnou vyrábět protilátky.
Po internetu, ale i v některých sdělovacích prostředcích kolují různé fámy o očkování proti koronaviru. Jedna z nich je, že vakcína může změnit i lidský genom – je to vůbec možné?
Není to možné. Tato mRNA není schopna vniknout do buněčného jádra, není schopna jakkoli ovlivnit lidskou DNA, lidský genom. Výroba virového antigenu probíhá výhradně v cytoplazmě buněk.
Co očkovací séra obsahují? Někteří lidé se bojí, že jsou to živé viry a bakterie, proti nimž má imunita vzniknout. A tedy že očkování může samu nemoc vyvolat.
Očkovací látky obsahují antigen, což může být celý živý, ale oslabený virus, který není schopen za normálních okolností vyvolat onemocnění. Ale u osob s těžkou poruchou imunity či u těhotných žen se většina těchto živých očkovacích látek podávat nesmí. Antigenem nejčastěji bývá usmrcený virus či bakterie anebo jen stavební části těla viru či bakterie. Tyto vakcíny nemohou vyvolat onemocnění, proti kterému jsou namířeny.
Jaké jsou nejčastější nežádoucí reakce po očkování?
Nejčastěji jde o místní reakci v oblasti vpichu, jako je bolest, zarudnutí či otok. Mezi časté celkové reakce patří únava, zvýšená teplota nebo bolesti hlavy. Velice vzácné jsou těžké alergické reakce.
Bude to u vakcíny na covid -19 podobné jako u chřipky, kdy se lidé musí očkovat každý rok, aby byli chráněni?
To ještě uvidíme, záleží na tom, jak se bude virus chovat v budoucnu. Je tu s námi zatím krátkou dobu. Chřipka mění každý rok svůj charakter, proto se musí podle toho vyrábět nové verze vakcíny. Bude-li nový koronavirus stabilnější, bude možná stačit jen jedno očkování. Také ale záleží na tom, jak dlouho v těle po očkování ochranné protilátky vydrží. To ukáže čas.
Strážce streamu
