Lidé s technickými dovednostmi a kvalifikací, ajťáci, ale možná i číšníci a servírky. Po takových je nyní na českém pracovním trhu sháňka. Hlavně tam, kde se lze bezpečně domlouvat i jinak než ukrajinsky nebo rusky.
Pomoc i terapie
Pro lékaře je to však složitější. I přes podobnost mnoha slov a frází vyžaduje domluva lékaře s pacientem přesnost. Ruština se obecně z české populace už většinově vytratila, o té odborné lékařské ani nemluvě. V Česku jsou momentálně mezi Ukrajinci nejen lidé s nejrůznějšími chronickými chorobami. Dorazily k nám ale také těhotné ženy nebo matky s čerstvě narozenými dětmi. Všichni si uvědomují, že pomoc nebo asistence lékařů z Ukrajiny je leckde vítaná a nezbytná.
„Přítomnost ukrajinského lékaře v ordinaci českého praktického lékaře může mít dvojí účinek,“ vysvětluje pro deník Metro Cyril Mucha, praktický lékař a člen vedení Společnosti všeobecného lékařství (SVL). Ta nyní zahájila projekt Ukrajina aneb čeští lékaři společně s lékaři ukrajinskými. „Prvním benefitem přítomnosti Ukrajince v ordinaci je, že českému lékaři usnadní komunikaci s ukrajinským pacientem, protože ti, až na mladší generaci, hovoří spíše jen ukrajinsky nebo rusky. Za druhé je to svým způsobem terapie a pomoc také ukrajinskému kolegovi či kolegyni, protože mohou něco dělat a nemají pocit, že jsou u nás zbyteční,“ podotýká Mucha.
Peníze pro ordinaci
Protože současná pravidla neumožňují, aby ukrajinští lékaři vykonávali odbornou praxi, v ordinacích praktiků mohou být zaměstnáni jako „administrativní síla“. To znamená, že mohou komunikovat s pacienty z řad uprchlíků, tlumočit, upřesňovat diagnózy. A samozřejmě vyplňovat potřebnou dokumentaci. Na jednu ordinaci českého praktického lékaře nyní může v případě zaměstnání Ukrajince přispět Společnost pro všeobecné lélařství deseti tisíci korunami.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už minulý týden upozornil na některé souvislosti se zaměstnáváním lékařů a zdravotnického personálu. Mluvil totiž o prosbě ukrajinského ministra zdravotnictví Viktora Ljaška, aby se Česká republika nesnažila získat zdravotníky z řad uprchlíků na trvalo, protože je bude země potřebovat. Přesto v Praze už nejméně jedna nemocnice ženy z Ukrajiny zaměstnává, šest sester našlo práci v městské Nemocnici Na Františku.
Nakreslete, kde vás bolí
Program, který Společnost pro všeobecné lékařství odstartovala, probíhá zatím mimo státní struktury. SVL na něj vyčlenila milion korun a měl by běžet do konce června. Souběžně s iniciativou všeobecných lékařů by totiž mělo platit, že následujícího čtvrt roku by mohli ukrajinští lékaři v Česku pracovat bez uznání diplomu. Návrh by měl ministr předložit na dnešním jednání české vlády.
Pro praktiky, kteří se musejí při ošetřování ukrajinských pacientů obejít bez tlumočení, připravila SVL například různé vícejazyčné formuláře v českém, ukrajinském, ruském i anglickém jazyce. V nich může cizinec zaškrtnout příznaky, které ho trápí, případně zakreslit konkrétní místo do obrysu lidské postavy.
Pomohli by „osídlit“ ordinace na venkově?
Není však dosud jisté, jak velkou část uprchlíků tvoří lékaři. Respektive lékařky a zdravotní sestry, protože osmdesát procent příchozích tvoří ženy a děti. Je předpoklad, že převážná většina ukrajinských zdravotníků zůstala, aby pomáhala i tam, kde se válčí. „Databáze, kterou jsme vytvořili, obsahuje zatím směsici lékařských profesí,“ připomíná Svatopluk Býma, předseda SVL. Byla vytvořena především pro to, aby tu mohli čeští praktici případně hledat zájemce o spolupráci.
Teoreticky se nabízí možnost, kam by mohli zdravotníci z Ukrajiny směřovat, a to do venkovských ordinací praktických lékařů. „Ty se dlouhodobě potýkají s vylidňováním, často tu přesluhují lékaři dlouho poté, co by mohli odejít na penzi,“ říká praktický lékař Jan Bělobrádek, který je členem pracovní skupiny venkovského lékařství SVL. Ačkoli lékařské fakulty produkují dostatečné množství absolventů, většina z nich pak směřuje do velkých měst, nebo alespoň do těch menších, kde jsou nemocnice. Jenže i případné ukrajinské lékaře by limitovaly finance, jak na bydlení v daném místě, tak hlavně na odkoupení ordinace od končícího praktika.
Podle norem
|