Právník Marián Čalfa se stal důležitým činitelem při startu prezidentské kariéry Václava Havla. Přinutil k poslušnosti tehdejší komunistický parlament a ten zvolil v prosinci 1989 bývalého disidenta první nekomunistickou hlavou státu po dlouhých čtyřiceti letech totality.
Co rok, to tři sta dolů
I přes novodobé zásluhy možná přijde Čalfa, který byl až do roku 1992 i federálním premiérem, o část svého důchodu. V letech 1988 až 1989 totiž byl i ministrem přes legislativu ve federální vládě ČSSR a spadá tak pod působnost paragrafu číslo 67d v zákoně č. 455/2022 Sb. Ten vymezuje vysoké funkce komunistického stranického a státního aparátu, kterým se penze sníží měsíčně o 300 korun za každý rok ve funkci. Havlův blízký spolupracovník by tak mohl mít za dva roky v komunistické vládě měsíčně o 600 korun nižší důchod.
Čas nepočká
|
„Na konkrétní jména se mě neptejte, to není v naší kompetenci,“ říká Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Instituce se totiž od loňského roku významně podílela na mapování konkrétních prominentů, kterým se podle výše uvedeného zákona sníží starobní penze. „Už v březnu by se to mělo týkat prvních dvou set lidí,“ doplňuje informace Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele ÚSTR, který se na tvorbě zákona podílel.
To nejsem já. Funkcionáři strany a státu se kroutí
Snižování penzí se dotkne už jen malé části prominentů, většina z nich byla v roce 1989 ve vyšším věku, mnoho z nich už dávno nežije. Týká se to nejen členů ústředního výboru KSČ, ale například i stranických funkcionářů v okresech a krajích, stejně tak předsedů okresních a krajských národních výborů a vysokých funkcionářů Státní bezpečnosti.
Aby mohla správa sociálního zabezpečení snížit výplatu konkrétnímu člověku, museli badatelé ÚSTR ztotožnit osoby nejen podle jména a funkce, ale hlavně podle rodného čísla. To se ale v minulosti v kádrových materiálech KSČ, ale i v institucích, kde působili, nepsalo. „Někteří se vymlouvají, že jde o shodu jmen, že to nejsou oni,“ říká Kudrna. Badatelé museli proto porovnávat třeba stranický tisk v okresních a krajských archivech, kde byly otiskovány seznamy i fotografie místních funkcionářů.
Disidenti živoří, prominent bere 70 tisíc korun
Zástupci ÚSTR přiznávají, že odebrání části penze se bude po 35 letech týkat už jen asi 1500 dosud žijících prominentů bývalého režimu. Přesto je na konkrétních případech vidět absurdita penzijního odměnění. Někteří totiž přecházeli ze stranického aparátu nebo z radnice na ministerstvo obrany či vnitra, pracovali jako estébáci a také v současnosti pobírají vedle vysoké penze i zákonné výsluhy od silových složek.
„Vybavuji si, že jedna osoba tak pobírá celkově kolem sedmdesáti tisíc korun měsíčně, zatímco mnozí disidenti, jichž se zákon také týká a kterým by se naopak měly důchody upravit směrem nahoru, pobírali či pobírají malé důchody,“ konstatuje Kamil Nedvědický. Pokud tento konkrétní člověk pracoval v některé ze zákonem uvedené pozici dvacet let, měl by nyní pobírat o šest tisíc korun méně. Jenže jeho důchod nesmí klesnout po zákonem stanovenou minimální částku, to znamená 5170 korun v roce 2024. Snížení se netýká výsluh, které případně pobírá od armády nebo vnitra.
Sociální správa sice rozešle první upravené penze, ale počítá se, že někteří z bývalých prominentů se proti tomu odvolají.
I prominenti režimu byli disidenty
|