Velký teror na Ukrajině v knize. Stalin zlikvidoval také stovky Čechů

Výpravná a objemná kniha vznikala přibližně 15 let. Ludmila Čiževská jen složitě potlačuje emoce, když hovoří o knize, jež je dvojjazyčná, česká a ukrajinská, a kterou před časem představovala v Kyjevě. „Není to jen soubor dokumentů, jak byli Češi za Stalina pronásledováni a zabíjeni. Je to osobní, když se jednalo o naše předky,“ říká žena, která vede Žitomirský spolek volyňských Čechů a pracuje také jako vedoucí Českého centra pro vzdělávání a kulturu Václava Dlouhého při Státní polytechnické univerzitě v Žitomiru.

Ukrajinskou verzi křtili během leteckého poplachu
Čiževská se řadí k již šesté generaci této skupiny krajanů, kteří přišli na Ukrajinu již v roce 1870. Zástupkyně volyňských Čechů musela ze Žitomiru uprchnout, v současnosti hostuje na pražské Vysoké škole ekonomické, její manžel bojuje v ukrajinské armádě. Záznamy případů pronásledovaných českých přistěhovalců vypovídají podle Čiževské o konkrétních osobách, nejsou to jen jména na seznamu. „Když probíhalo představení knihy v Kyjevě, odehrávalo se to za zvuků sirén,“ vzpomíná Ludmila Čiževská s napětím v hlase.

Velký teror, jak se nazývá nejhorší období stalinských čistek, stěhování celých národů, vyvražďování lidí napříč všemi společenskými skupinami bez rozdílu, se nevyhnul ani Čechům, které kdysi ruský car pozval do země, aby osídlili území na Ukrajině a přinesli s sebou i vyšší úroveň hospodaření na zemědělské půdě. V období takzvaného zostřování třídního boje se z nich stali, jako z ostatních neruských národností v tehdejším Sovětském svazu, nepřátelé režimu, byli považováni za špiony zemí, ze kterých pocházeli.

Stovky obětí 660 - tolik zavražděných Čechů během stalinských represí na Ukrajině zatím zdokumentovali ukrajinští badatelé. Odhaduje se, že by jich mohlo být až 750. Jedná se hlavně o Čechy, kteří přišli do Ruska v 19. století na pozvání cara. V době Velkého teroru měli už sovětské občanství, mnozí zahynuli v koncentrácích.

„Proti Čechům se neorganizovala speciální akce jako například proti Němcům nebo Polákům, jejich perzekuce byla součástí teroru vůči občanům SSSR s německým původem,“ připomíná Andrij Kohut, ředitel ukrajinského Archivu bezpečnostní služby SBU a současně jeden ze čtyř autorů knihy. Neznamená to však, že by bylo pronásledování českých rolníků i inteligence mírnější.

Poprava 78 Čechoslováků na den svatého Václava
Stovky jich byly vysídleny do severních oblastí, nebo rovnou byli volyňští Češi odesláni do gulagu. Dne 28. září 1938, ve významný svátek svatého Václava, bylo v Žitomiru popraveno 78 Čechů, společně s nimi ještě dva Němci. Publikace o Velkém teroru vůči Čechům se však zaměřuje na méně známé případy, mapuje stovku konkrétních osudů, ať už se jedná o zatýkání, výslechy jednotlivých osob, o sledování pracovníků československého konzulátu v Kyjevě. Ten byl otevřený pouze v letech 1936 až 1938 a agenti NKVD sledovali například československého konzula při nákupech na trzích, snažili se získat agenty přímo mezi zaměstnanci konzulátu.

Autoři knihy začali svou práci už kolem roku 2010, paradoxně nejintenzivnější byly poslední dva roky během současné války. „Paradoxně se významně omezila obvyklá byrokracie, která pátrání v archivech provází,“ říká Anna Morhun, jedna z autorek knihy. Jedním ze silných motivů pro urychlení badatelské činnosti je i fakt, že ukrajinské archivy, nejen ty týkající se bezpečnostních složek bývalých tajných služeb SSSR, nejsou v bezpečí a hrozí, že i náhodné bombardování je zničí.

Češi zachraňují archivy
„To nebezpečí je trvalé. Schraňujeme archivy KGB z jejího působení na Ukrajině, ale třeba nám absolutně scházejí ty, které zůstaly v okupovaných oblastech Luhanska a Donbasu,“ říká Andrij Kohut.

Na podklady přímo z ruských archivů v Moskvě a dalších regionů, které by se daly při badatelské práci o teroru na Ukrajině i při pronásledování Čechoslováků v Sovětském svazu využít, a ještě by více objasnily tajemství útlaku a pronásledování volyňských Čechů, mohou ukrajinští historici zapomenout. Ty byly s obtížemi, a jen částečně, využitelné i v období, kdy napětí mezi Ruskem a západními státy bylo minimální.

„Dostat se kdysi do moskevských archivů KGB provázely velké problémy, možnost nahlédnout byla jen u něčeho a trvalo dlouho, než jsem získal povolení,“ připomíná historik ze Střediska pro zpřístupnění kulturních a novodobých dějin Fakulty veřejných politik Slezské univerzity. „Podařilo se zachránit materiály z archivů na Krymu v době, kdy došlo k jeho okupaci před deseti lety. Stále se však snažíme, i tím, že pracujeme na podobných knihách, jako je tato, aby zůstala paměť zachována, protože hrozba zničení archivů nad námi stále visí. Musíme poděkovat, že v digitalizaci i záchraně archivů výrazně pomáhá také Česká republika,“ zdůrazňuje Andrij Kohut.

Co může čtenář očekávat Kniha Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny je dvojjazyčná, obsahuje 1024 stránek. Je společnou publikací nakladatelství Academia, Ústavu pro studium totalitních režimů ČR (ÚSTR) a Resortního státního archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny. Jejími editory jsou za ÚSTR Jan Dvořák a Anna Chlebinba, za Ukrajinu Anna Morhun a Andrij Kohut. U zrodu a prvních bádání byl i Mečislav Borák (1945–2017) ze Slezské univerzity v Opavě. Problematika stalinských represí vůči Čechům a Slovákům v Sovětském svazu bude tématem dalších publikací vydávaných nakladatelstvím Academia a ÚSTR. V letošním roce bude dokončen další díl ediční řady Gulag a Československo pod názvem Válka. Připravují se díly o rudém teroru a kolektivizaci a další.