metro.cz

Počasí v Praze

14 °C / 27 °C

Čtvrtek 20. června 2024. Svátek má Květa

„Byli jsme hrobníci i horníci,“ přiznává v rozhovoru kapela Prouza

  10:00
Prouza, to jsou devadesátky. Kultovní kapela z Frýdku-Místku. Poslední dobou je o ní opět slyšet – koncertuje a v Indies Records jí vyšly vinylové reedice zásadních alb V otrhaném domě a Ve dne v noci. Zeptali jsme kapely na pár věcí.

Další 1 fotografie v galerii
Dnešní sestava je Láďa Franek, Broňa Svoboda a Boris Závada jako původní členové, přibyl syn původního člena Dušana Helštýna Filip. Zpívá Tomáš Gavlas, jehož táta hrával s původním zpěvákem Tomášem Hampelem. | foto: PROUZA

Poprvé jste vystoupili 17. listopadu 1989 v Ostravě. Předtím ale fungovala Brumerova Prouza. Vysvětlíte nám to?
Broňa, Láďa a Dušan hráli již od roku 1981 jako Brumerova Prouza, frontmanem byl tehdy bubeník Michal Lang, postupem času se mísila s kapelou Bratrova Svatba, jejíž všichni členové v určitých obdobích hráli v Brumerově Prouze či později krystalyzující se Prouze. Výsledná sestava se v roce 1989 ustália, ne ale definitivně.

Přezdívalo se vám Hrobníci…
Ano, v letech kolem převratu dokonce v jednu chvíli pracovali na frýdeckomísteckém hřbitově čtyři z pěti členů Prouzy, jediný Láďa tehdy nebyl hrobník, ale horník. Zkušebna byla tehdy v komplexu pohřebí služby, ve skladu rakví. Máme takový plán udělat na hřbitově koncert, třeba na Všech svatých by to mohlo projít.

První deska V otrhaném domě se stala kultem kytarových devadesátek v Česku, souhlasíte s tím?
To je z naší strany dost těžké posoudit. Je jisté, že jsme v té době hráli poměrně často a lidi chodili na naše koncerty, lhostejno jim to tedy nebylo. Dodnes na tom stavíme a jsme rádi, že stále i po letech potkáváme lidi, pro které je to album důležité, jestli to však stačí k dosažení statusu kultu, nevíme, asi spíš ne.

Jaká byla tehdy nálada ve společnosti, v klubech?
Tehdy všude vládla euforie z čerstvě nabité svobody. Mohlo se svobodně hrát, všichni tedy hráli všude. My tehdy hrávali spolu s hromadou starých undergroundových kapel, které stále bušily jen o depresích a depresích. Tak Tomašisko taky zpíval o depresích, jen tak nějak veseleji, a taky jsme vždy uměli rozhýbat lidi. Vzpomínáme na kluby Kotelna, Bunkr, Petynka, Újezd, Repre klub a na další. Na prvním českém Woodstoku jsme hráli ve čtyři ráno při východu slunce.

Chtěli byste devadeátky vrátit?
To víš že jo. Ta doba byla krásná. Někteří z nás byli mladí, jiní byli děti, takže pro všechny z nás je to nostalgie. Čas ale vrátit nejde.

Na jaký koncert z té doby nikdy nezapomenete?
První společný koncert s Garáží v Ostravě, koncerty Drop In v Lucerně, koncert v nevysvěceném kostele Emauzského kláštera, v bunkru pod Stalinem a samozřejmě legendární turné s Priessnitz. Jeli jsme spolu čtrnáctidenní autobusem, chlastali, hulili a hráli. Nezapomeneme taky na náš poslední koncert z této éry, který jsme odehráli v Paříži. I když to je spíše hořkosladká vzpomínka.

Ano, po druhé desce, která rovněž vychází na vinylu, jste se rozpadli a následovala dlouhá pauza. Co se během ní se členy kapely dělo?
Vychovávali jsme děti, proběhly svatby a i rozvody. Hudebně aktivní zůstal bubeník Boris, který založil další neméně významnou kapelu tehdejší doby, The Raivens. Jak to tak bývá, muzikanti se prolínají, projekty vznikají a zanikají a my jsme v Karlovi Maříkovi našli náhradu za Tomáše Hampela a v roce 2002 jsme zase mohli pokračovat v hraní.

Kdy přišel impulz dát se zase dohromady?
V roce 2014 přišla další pauza, která se dlouhá léta tvářila jako definitivní konec Prouzy. Náhoda však chtěla, aby se jedné noci v baru šešli Filip Helštýn a Tomáš Gavlas. Vzpomněli si na své otce, kteří spolu svého času hrávali v Brumerově Prouze a napadlo je na to navázat. Jejich dřívější kapely Existenc a Black and Blue vždy kooperovaly s Prouzou, takže vazby i vztahy byly v tomto případě silné a vřelé. Díky tomu se klukům povedlo shromáždit tři zbývající živé členy té původní Prouzy a dát zkoušku, což byl magický moment, kdy se rozhodlo, že budeme znovu hrát v této sestavě.

Ale ještě k začátkům, jak bylo tehdy těžké natočit desku, jak vypadala studia?
První deska se nahrávala úplně amatérsky, pronajala se nějaká vila v Praze, dotáhl se tam mixák a nahrávali jsme střídavě my a Kurtizány z 25. avenue. Druhá deska se natáčela už profesionálně ve studiu Citron v Ostravě-Porubě. Třetí a čtvrtou desku jsme si produkovali sami za spolupráce Dana Václávka a Dušana Neuwirtha. Co se týče klipů, první tři režíroval David Ondříček. A co se málo ví, že klip Čelem vzad pro nás natočil Jiří Korn.

Jak moc jsou technicky obě nyní znovu vydané desky jiné od původních nahrávek?
Reedice je v podstatě totožná s originálním vydáním, je však lehce vyčištěná a obohacená o zajímavé fotky v bookletu.

Co chystáte na příští rok?
Vše se řeší průběžně, ale víme, že do léta se zastavíme minimálně v deseti městech ve Slezsku a na Moravě, párkrát pronikneme i do Čech. Například vystoupíme na nejlepším českém klubovém festivalu Žižkovská noc!

At se daří, Prouzo!
Děkujeme Metru a zdravíme všechny čtenáře. Přejeme všem pevné zdraví a uvidíme se na koncertech.

Autor: Petr Holeček Metro.cz

Hlavní zprávy

Japonská Mazda MX-5 je nesmrtelná. Její milovníci zažijí o víkendu Rozkoš

vydáno 19. června 2024  17:20

Už za pár dní se bude okresem Náchod ozývat zvuk stovek motorů automobilů značky Mazda MX-5. Po pěti letech si tu totiž předposlední červnový víkend dají...  celý článek

Půllitr piva za 175, za vodu i 111 korun. „I tak to byl zážitek,“ popisují čeští fanoušci fotbalové Euro

vydáno 19. června 2024  5:00

Red Bull Aréna v německém Lipsku, která má kapacitu 41 122 míst, se včera otřásla v základech. Čeští fanoušci se totiž vydali na český úvodní zápas Eura,...  celý článek

Z Dlážděné je asfaltová. Rekonstrukci tratě u Masarykova nádraží se povedlo dokončit dřív

vydáno 19. června 2024  11:00

V Havlíčkově a Dlážděné ulici se má dnes brzy ráno po necelých dvou měsících opět začít ozývat cinkání tramvají. Dopravní podnik (DPP) zde totiž...  celý článek

Stopy po okupačních kulkách, které vydržely na fasádě a také vlajkodržáky na Letné

vydáno 16. června 2024  11:30

Praha je dobrodružství a romantika. Také nikdy nekončící zdroj zajímavostí. Stačí jen zvednout oči od displeje mobilního telefonu a nestačíte se divit....  celý článek