Srpen 1968: Viktor Fajnberg se stal „disidentem k zbláznění“

Letos v lednu se uzavřela životní cesta Viktora Fajnberga, rodáka ze sovětské Ukrajiny, jenž svým pronikavý intelektem a neobyčejným temperamentem zaujal i ruské filmaře Ksenii a Kirilla Sacharnovovy. Své dokumentární dílo, na němž pracovali osm let, pojmenovali Viktor Fajnberg – Disidentem k zbláznění. Proč právě k zbláznění?

„Poté, co Fajnberg krátce po okupaci Československa protestoval spolu s dalšími sedmi hrdiny na Rudém náměstí poblíž Kremlu, byl uvězněn v leningradské psychiatrické léčebně,“ přibližuje Kirill Sacharnov. O demonstraci Osmi statečných se více dozvíte v boxu na konci textu. Nyní se podívejme čistě na životní peripetie Viktora Fajnberga.

Oběť leningradské psychušky
Narodil se v roce 1931 do židovské rodiny na severu Ukrajiny, v Charkově. Od dětství, kdy vrcholila stalinská antisemitská kampaň, byl kvůli svému původu terčem útoků ze strany vrstevníků. Domů se vracel s modřinami. První trest si vysloužil za rvačku s policistou, který ho nazval židákem. „Obrana lidských práv a boj proti projevům antisemitismu byly podstatou jeho osobnosti,“ upozorňuje Sacharnov. Přípomíná, že jej ruský psychiatr Vladimir Pšizov nazval „osobností hrdinského typu“.

Právě Pšizov se Fajnebrga ujal poté, co byl z demonstrace dne 25. srpna, jež trvala jen pět minut, poslán na psychiatrické vyšetření. Byl označen za nepříčetného a umístěn na nucené léčení do nechvalně známé leningradské psychiatrické léčebny speciálního typu, takzvané vězeňské psychušky.

V psychiatrickém vězení držel Fajnberg opakovaně protestní hladovky. „Jeho požadavkům bylo nakonec vyhověno, což byla ze strany sovětského režimu neobvyklá kapitulace,“ podotýká Sacharnov. Fajnberg se tak domohl toho, že jej „neléčili“ neuroleptiky, což bylo srovnatelné s mučením, a rovněž vydobyl zajištění práv pro další vězně.

Fajnberg se zároveň dostal do povědomí Západu, načež byl 11. listopadu 1973 po pěti letech věznění z psychiatrické léčebny propuštěn, aniž by se dopustil jediného ústupku sovětskému režimu. V roce 1974 byl vyhoštěn do Izraele.

Významnou roli ve Fajnbergově osvobození sehrál již zmíněný psychiatr Vladimir Pšizov, ale také kapitán Lev Petrov, zaměstnanec ministerstva vnitra, jeden z hrdinů dokumentu.

Otázky a válka na Ukrajině
Fajnberg se po odchodu na Západ stal vedoucím hlasem proti zneužívání psychiatrie k politickým účelům. I o tom hovořil v několika setkáních mezi lety 2011 a 2019 s Ksenií a Kirillem Sacharnovovými. „S probíhající válkou na Ukrajině získal film nový rozměr a významné nové souvislosti: Pokládá morální a politické otázky týkající se naší odpovědnosti za to, co se děje,“ podotýká Sacharnov. „Pokud sledujeme film nyní, jsou paralely mezi rokem 1968 a dneškem zarážející,“ uzavírá.

Více informací o filmu i samotném Viktoru Fajnbergovi najdete na webových stránkách www.filmfajnberg.cz.

Stateční občané na Rudém náměstí Osm účastníků demonstrace proti vpádu do Československa se na Rudém náměstí, u místa zvaného Lobnoje mesto, sešlo v poledne 25. srpna 1968, čtyři dny po invazi. Mezi osmi statečnými byli lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová. S sebou měli malou československou vlaječku a transparenty s různými hesly. Například to byla hesla: „Ztrácíme naše nejlepší přátele“, „Ať žije svobodné a nezávislé Československo!“, „Hanba okupantům“, „Ruce pryč od ČSSR“, „Za vaši a naši svobodu“ nebo „Svobodu pro Dubčeka“. Během pár minut byli demonstranti napadeni a naloženi do aut KGB. Československá vlajka byla zničena a transparenty zabaveny. Vzhledem k tomu, že N. Gorbaněvská měla krátce po porodu, nestanula ihned před soudem. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení, k pobytu v pracovních táborech či ve vyhnanství. Viktor Fajnberg a Natalja Gorbaněvská k psychiatrické léčbě. Po propuštění většina z účastníků protestu emigrovala.