Strážce streamu
Pokud ale podobné snímky, stejně jako já, naprosto zbožňujete, bude pro vás Zabiják možná i filmem roku. A pokud by vás po zhlédnutí Zabijáka přece jen trochu mrzelo, že ve snímku absentuje větší hloubka postav či nějaká podrobněji vysvětlená motivace hlavního hrdiny, nevěšte hlavu. I mezi předními recenzenty se najdou ti, kteří film horko těžko dokoukávali. Natož, aby zvedli palce vzhůru.
Pokud se ale necháte okouzlit strohým režijním stylem a především výkonem Michaela Fassbendera, který se pro podobné role zkrátka narodil, bude vám odměnou skvělý filmový zážitek. Zabiják rozhodně nemohl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Neobyčejná komiksová adaptace
Není to asi nijak důležité, ale musíme to zmínit. Zabiják je adaptací francouzského komiksu. Jak jsem již zmínil, natočil jej režisér hitů Sedm, Zodiac či Zmizelá David Fincher, který měl o zfilmování předlohy usilovat neuvěřitelných dvacet let. Nejde o žádné PR žvásty. Slavný puntičkář si svůj cíl konečně splnil skutečně až díky čtyřleté smlouvě s Netflixem, pro který již natočil dobový a podle mého názoru poněkud nudný životopisný snímek Mank.
Režisérovi fanoušci si od Zabijáka slibovali mnohé, především však Fincherův symbolický návrat na trůn krále moderního krvavě brutálního mysteriózního thrilleru. A to se také stalo, respektive děje. Byť, jak už to tak bývá, nejsou zdaleka spokojeni všichni.
Co je a není dobrý film?
Zabiják je vizuálně, a to i přes svůj minimalismus, herecky strhující podívanou. Nesouhlasíte? Jak by řekl Jára Cimrman, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Na soustředěného Fassbendera se skvěle kouká, vnitřní monology jeho postavy, respektive nekonečného vypočítávání jeho životních zásad, mott a nejrůznějších statistických údajů, se zase skvěle poslouchá. Tak moc dobře, že by člověk úplně zapomněl na skvělou práci zvukařů.
V první nejminimalističtější patnáctiminutovce se totiž snímek tváří tak, že v něm mistři zvuku mnoho práce mít nebudou. Opak je pravdou. A zdaleka nejen díky podkresu od osvědčené dvojice Trenta Reznora a Atticuse Rose z kapely Nine Inch Nails. Zvuk, respektive jeho tlumenost či absence, jsou zde pomalu další hlavní postavou. Jakýmsi zabijákovým parťákem.
Elegantní povrchnost?
Zda budete ústřednímu (anti)hrdinovi fandit (či ji prozíváte) je pochopitelně na vás. Jeho cestu za pomstou, kterou hlavní hrdina dle svých zásad vůbec nemá mít zapotřebí, však režisér vymyslel dokonale. Fincher nikdy nebyl režisérem, kterého milují všichni diváci. Zabiják je toho opětovným důkazem. Jeho nový komorní thriller je ale přece jen v něčem trochu odlišný. Do balíčku atmosferičnosti tentokrát záměrně balí naprosto banální, až komerčně primitivní příběh. A jak je z diváckých reakcí patrné, působí na ně skoro stejně, jako předchozí fincherovky.
Co se týče nových fandů, respektive konzumentů, které na Netflixu film bezesporu každým dnem nabírá, ti mají nejspíš rádi žánr obecně. I s tím se dá pracovat. Věčná škoda, že se již nedočkáme další řady skvělého seriálu Mindhunter. Tu jedinou bych si dal raději, než Fassbenderova Zabijáka.
Zabiják
|
