O sérii snímků ze světa Hunger Games, jejichž poslední filmový zástupce se podíval do kin před zhruba osmi lety, se již namluvilo a napsalo mnohé. Ať už vás některý či všechny čtyři dosud vydané filmy zastihly v době mládí, kdy série přebírala dolary ovoněnou štafetu po tehdy v kinech finišující sáze Stmívání a pomalu se loučícím Harrym Potterovi, nebo jste si k nim našli cestu později, pravděpodobně vás minimálně neurazily. Nyní do kin po letech přichází pětka, jejíž příběh dosud vydaným filmovým příběhům předchází.
V jeho středu již nestojí emancipovaná bojovnice Katniss (Jennifer Lawrence), ale záporák Coriolanus Snow. Film má pojednávat o telecích začátcích superzlého prezidenta. Logicky jej tedy nemůže, jako tomu bylo v předchozích snímcích, ztvárnit herecký matador Donald Sutherland. Štafetu po něm přebírá Tom Blyth. A je otázkou, zda to byla dobrá volba.
První hladové hry
První díl Hunger Games diváky v kinech v roce 2012 zavedl do neblaze vyhlížející budoucnosti, kdy Spojené státy zpustošila válka a části země, které kladly odpor, jsou rozděleny na jakési sektory. Každý takový sektor pak pravidelně vysílá na takzvané hladové hry dva své zástupce, vždy dívku a chlapce, kteří se v rámci jakési brutální reality show, respektive moderních gladiátorských her, utkají o holý život. Lid tak dostává svůj pomyslný chléb a hry, příbuzní soutěžících trnou a lidé z chudých sektorů se třesou strachy, aby se z osudí příště nevytáhlo právě jejich jméno. Malou revoluci způsobí šestnáctiletá Katniss Everdeen, jež se v jedničce nejen dobrovolně nabídne, že ve hře zastoupí svou mladší sestru, ale také se následně spolu se spoluhráčem/soupeřem Peetou (Josh Hutcherson) odmítnou na konci navzájem zmasakrovat. Lid jásá, vrchnost už tak moc ne.
Vražedná pomsta a vzdor
Režisér Francis Lawrence, který sérii převzal po Garym Rossovi, udělal o rok později z druhých Hunger Games s podtitulem Vražedná pomsta zajímavější a vlastně i poměrně drsnější a temnější podívanou. Přerod z teenagerské sci-fi k temnému filmu pro diváky, kteří mají chuť vidět něco víc než jen adaptaci oblíbeného bestselleru, se dařil i v dalším vedví rozseknutém pokračování. Tedy Hunger Games: Síla vzdoru 1. část a Hunger Games: Síla vzdoru 2. část. Za lepší polovičku je pak považována ta druhá, respektive čtvrtý díl v řadě.
Zlo je na konci potrestáno, hlavní hrdinka nachází klid v náručí Peety, s nímž zakládá rodinu, a děj se uzavírá. Poněvadž šlo o průměrný náctiletý biják, který do cíle dojel jaksi na volnoběh, nikdo moc už po dalším filmovém pokračování nevolal. A tak tomu bylo až na drobné fanouškovské výjimky doposud. Nyní, po osmi letech, vstupuje do kin další díl série. A reakce na něj by nemohly být rozporuplnější.
Prequel původní série
Nový přírůstek v sérii Hunger Games nese podtitul Balada o ptácích a hadech a odehrává se více než šedesát let před posledním dílem. Díky tomuto kroku mohou diváci poznat trochu z minulosti již zmiňovaného Coriolana Snowa, budoucího ředitele země Panem, v níž se děj filmů odehrává. Ten jako mladý dostane za úkol být mentorem jednoho z vyvolených, kteří i tentokrát budou bojovat o přežití. Zdánlivě bohužel je mu přidělen největší outsider, dívčí zástupkyně chudého dvanáctého kraje Lucy Gray (Rachel Zegler). V aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo arénu se v Coriolanovi ale probouzejí city, kvůli nimž se musí rozhodnout, zda bude dodržovat pravidla, či se bude řídit pudem sebezáchovy, který mu radí něco jiného. Boj o přežití nakonec podle synopse snímku odhalí, kdo je ptáček a kdo had čekající na příležitost zaútočit.
Další knižní adaptace
Na zbrusu nový boj na život a na smrt v Hladových hrách si mohou fanoušci zajít do kin ode dneška. Film je, stejně jako ty předchozí, opět zpracováním knižní předlohy od Suzanne Collins. Úspěch jejích knížek byl před lety pochopitelně oním hnacím motorem, který dal vzniknout filmům. Hunger Games: Balada o ptácích však podle prvních reakcí kritiků i fandů, již film viděli v předpremiéře, působí jako laciné dojení již notně vyždímané značky. Nejvíce se kritizuje dějová roztříštěnost, málo akce i špatná práce s postavami. Hlavní hrdina, z něhož má jednou vyrůst arcilotr, nebyl podle mnohých nejlepší volba. Jiní naopak chválí dobře uchopený zajímavý svět, do kterého se po pár letech rádi vrátili. Na jakou stranu se přidáte vy? To se dozvíte v kinech.
