Dnešní koncert má být speciální. V čem?
Na koncertě budu s kapelou Baromantika, což je jediná skupina, se kterou v současnosti vystupuju. A je to kapela snů. Propojuje čtyři hudební svébytné osobnosti, jejich hudební světy v náš společný původní hudební jazyk. Koncert bude mít přidanou vizuální hodnotu v péči VJ Aeldryna zLunchmeat Studio a Ondřeje Ševčíka. Těšíme se, že vizuální dimenze podpoří silněji emoce v naší hudbě.
S kapelou Baromantika hrajete už několik let. Na koncerty ale jezdíte také často sama. Jak velký rozdíl to je – hrát sama, nebo s kapelou?
Hrát sama je skvělé, je to čistá neředěná energie a možnost většího experimentu sama se sebou. Naproti tomu bych se neobešla bez druhé paralely, kdy funguju jako část hudebního soukolí, jakým Baromantika je. Z našeho společného tvoření vznikají věci, které bych sama ani náhodou nedokázala.
Pamatuji si na vás ještě jako na čistokrevnou rockerku. Víte, kdy přišel ve vaší tvorbě ten zlom a začala jste víc experimentovat se zvuky?
Nikdy mě neuspokojovalo hrát jen písničky s kytarou, tak jsem hledala ještě trochu jinou formu sebevyjádření. Na začátku cesty byl jednoduchý looper (přístroj pro úpravu zvuků – pozn. red.) a pak jsem se začala zabývat zvýrazňováním emocí efekty a používání hlasu jako nástroje. Ale cítím, že jsem v tomto mém solitérském hledání ještě na počátku cesty.
O vás a desce V hodině smrti říkalo a psalo, že ve vašich 38 letech přichází něco nového. To bylo před dvěma lety - co nového přijde teď, až dojedete vánoční turné, které končí právě pondělním koncertech v Akropoli?
Album a celé období natáčení V hodině smrti bylo pro mne velice zlomové, zabývali jsme se každý z nás vnitřními boji s dogmaty s kterými se konfrontujeme na prahu středního věku, to jsou témata alba... Dost se toho událo v našich životech a je čas se posunout dál. Chceme po Novém roce začít pracovat na nové hudbě s Baromantikou a hledat nový koncept. Též jsem už nějaký čas v procesu hledání nového tvaru mé sólové existence. Co přesně vznikne nedokážu momentálně odhadnout. :-)
Byla jste součástí multižánrového projektu divadelního souboru Spitfire Company, se kterým jste absolvovala evropské turné s představením One Step Before the Fall, jež získalo i jednu z nejprestižnějších tanečních cen Herald Angel Award... Co vám tahle zajímavá spolupráce dala?
Spitfire Company je renomovaný nejen na české taneční scéně. Mě práce na hudební části představení One Step Before The Fall otevřelo dveře hrát a cestovat s nimi po světě a výrazně mi pomohlo vystoupit z naučených zakletých postupů psaní písniček a měnit hudební představu. Objevila jsem kouzlo inspirace tanečním pohybem a vizuální představou.
Před časem jste se angažovala při stavbě kapličky ve Vlašských boudách v Krkonoších. Tak mě napadá, kam jezdíte odpočívat?
Na přírodu a relax si těžce hledám čas. Letošní rok jsem prožila dost v monotematické bublině, přes týden doma s rodinkou a malým synkem a na konci týdne vyrážím na cesty na koncerty. Chystám se po Vánocích míň koncertovat a víc tvořit a opouštět město. Místo, kde se mi dobře tvoří a kde jsem sama se sebou, jsem si našla.