Psychické zdraví v Česku se za poslední roky vlivem covidové pandemie, války na Ukrajině a následných dopadů na ekonomiku výrazně zhoršilo. Nějakou formou duševního onemocnění trpí podle Národního zdravotnického informačního portálu deset procent Čechů. Fronta na psychology je dlouhá, čekací doba na ty, které proplácí pojišťovna, může být i několik měsíců. Duševní nepohoda se ale netýká jen dospělých. Podle výzkumů Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se s psychickými problémy potýká každé sedmé dítě a mladistvý ve věku od 10 do 19 let.
KDE HLEDAT POMOC
|
Dopad potíží jednoho člena rodiny dopadá podle odborníků i na ostatní. „Rodiče potýkající se s vlastními duševními obtížemi mohou mít větší potíže s péčí o své dítě. Také samotná péče o dítě může představovat výzvu, která na duševní zdraví rodičů působí,“ vysvětluje Kristýna Hrdličková, psycholožka a výzkumná pracovnice Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ. „Na všechny zúčastněné pak působí vnější faktory jako dědičnost, socioekonomická situace a další výzvy, kterým lze jen těžko předcházet,“ uvádí Hrdličková.
Může za to stres
Co vlastně psychické obtíže spouští? Ovlivnit je může dědičnost, poranění nebo užívání návykových látek, ale také dlouhodobý stres, ztráta blízké osoby nebo traumatická zkušenost. Rodiče, hlavně ti novopečení, se navíc potýkají s dopadem společenských konvencí. „Velkou roli hrají tlaky blízkých a společnosti na to, jak by se měli rodiče chovat, co by měli a neměli dělat, jak by měli dítě vychovávat. Pak se lehce může stát, že rodiče kvůli mnohdy protichůdným či zavádějícím informacím ztrácejí důvěru ve své kompetence a dostávají se do stresu,“ popisuje Hrdličková.
„Máme skutečně naloženo, očekává se od nás matek a otců, že zvládneme všechno,“ přitakává Kateřina Krobová, dramaturgyně a autorka knihy Protivný sprostý matky, ve které se společně se spoluautorkou Lucií Macháčkovou zabývá problematickou duševního zdraví rodin. „Musíme být skvělí rodiče, kteří neselhávají, pokud možno s plochým břichem, zároveň musíme naprosto plnohodnotně pracovat a realizovat se a také pečovat o duševní zdraví celé rodiny,“ říká Krobová.
Naslouchejte si
Co s tím, když doma nevládne pohoda? „Zdravá rodina není taková, kde se žádné výzvy nikdy nevyskytnou. Ale taková, která přemýšlí nad jejich potenciálním dopadem na všechny členy a snaží se je minimalizovat. Rodina by měla být bezpečným, podporujícím prostředím, kde jsou výzvy společně sdíleny a překonávány,“ uvádí Hrdličková. Podle ní je prvním důležitým krokem umět naslouchat a ukázat, že jsme tu pro druhé. „Ne vždy je potřeba situaci ihned převzít do svých rukou a začít aktivně řešit. Někdy postačí, když náš blízký cítí, že nám může věřit, svěřit se a nebude odsuzován,“ říká Hrdličková.
Radu přidává také scenáristka Lucie Macháčková: „Pro rodiče je důležité pohlídat si, aby měli prostor pro sebe – procházka, koníček, vana, knížka, běhání. Anebo se aspoň dobře vyspat.“ Spánková deprivace je podle ní zaručenou cestou k podrážděnosti a zvýšené emotivnosti, které na domácí pohodě nepřidávají. „Také věřím, že děti jsou zrcadlem svých rodičů. Vynervovaná matka, co je na zhroucení, vyrovnané a veselé dítě prostě nevychová. O svoje duševní zdraví bychom proto měli pečovat už kvůli nim,“ nabádá Macháčková.
