Při jarním ohlášení koncertu v O2 areně jste říkal, že vás mnozí zrazovali a měli vás za blázna. Co vám říkali, když jste ohlásil druhý?
Že to věděli. (smích) Já jsem se s nálepkou blázna naučil žít a vlastně mi to vyhovuje. Když jsem O2 arenu oznamoval, tak jsem na svět koukal očima sedmiletého kluka, co skáče u televize, ve které hraje koncert Queen, a sní o tom, že jednou bude hrát pro tolik lidí. To je totiž moment, kdy mě to poprvé napadlo. Začal jsem to tak praktikovat v životě u všeho. Koukat na svět dětskýma očima, snít a mít svůj svět je skvělý způsob, jak žít. Sice jste občas trochu za blázna, ale šťastného blázna.
Dřív byla meta vyprodat Lucernu, nyní je to O2 arena?
To je podle mě dodneška úspěch vyprodat Lucernu, mimochodem, tam jsem nikdy vlastní koncert neměl, to jsem přeskočil. Já si pamatuji, když jsme před pár lety hráli v Retro Music Hall a bylo tam asi 250 platících lidí. Pak jsem se nevrátil dva dny domů, protože jsme slavili, že tolik lidí si našlo čas a koupilo lístek na náš koncert. Tak nevím, kolik dní se nevrátím, až budu slavit ty arény. (smích)
Kde se kariéra zlomila, že jste vyprodal Forum Karlín a teď máte dvě haly?
Přirozeně, já se hodně snažím, mám hodně inspirace a myslím, že se odráží i to, že mě to strašně baví. Hudbou žiji, stojím nohama na zemi a lidé to tomu klukovi u piana prostě věří. Já jim totiž na tom pódiu nelžu. Fakt se tak divně hýbu a cukám sebou, fakt se furt směju, protože prostě mám rád zpívání a komunikaci s lidmi. Není to nic naučeného. Navíc si neumím hrát na hvězdu. Jsem kluk z vesnice. Prý to je fajn...
Jak se prodávají lístky?
První hala je z 95 procent vyprodaná. Téměř 15 000 lístků. Zbývá pár kusů na sezení do 4. patra. Ta druhá se blíží 10 000 a denně se prodávají stovky lístků. Na stání zbývá 500 vstupenek a pak už jen 4. patro. Je to jako ve snu a vážím si toho. Teď už řeším jen to příjemné. Jací přijdou hosté, jaký bude playlist, co kde vybouchne a kde někoho překvapím. Na tyhle momenty jsem se těšil.
Kdo vám pomáhá show vymýšlet?
Já to mám vymyšlené od 18 let, teď se to jen realizuje. (smích) Koncert děláme společně s mým týmem a stage a zvuk s Honzou Lippertem, který je dost akční. Často jsme ve spojení a vše řešíme. Ale jak říkám, to už jsou ty příjemné starosti. Jen už teď můžu říct, že lidem doporučuji, aby přišli včas…
Slyšela jsem, že do těch všech příprav jste se rozhodl natočit novou desku.
Je to tak, někdy si říkám, jestli bych si neměl zajít k doktorovi! Mám hodně písniček a říkal jsem si, že kdy jindy nahrát desku než před O2 arenou. Bude speciální, k dostání exkluzivně jen na týden. Když jsem s tím přišel na vydavatelství, tak mi řekli, že jsem blázen a že už není moc času. A já jsem to stejně udělal, pak mi alespoň říkali, ať o tom nemluvím, než bude hotová, ale já vám to říkám, což je i taková pojistka, že už necouvnu. Až spolu tady domluvíme, jedu do Liberce k Daliboru Cidlinskému do studia. První písnička, kterou budeme nahrávat, se jmenuje Planeta jménem stres.
Kolik skladeb na ní bude?
Doufám, že 11, ale jestli budu kreativní jako do teď, tak možná i 37.
Tušíte, co bude po dvojkoncertě?
Jasně, mám sice před největšími koncerty v kariéře, ale už přemýšlím, co bude za rok, za dva, za pět. Já už mám další sny a mám vše příjemně nalinkované na osm let dopředu. Ale cítím, že Marka Ztraceného je teď hodně a že přijde čas, kdy budu muset trochu vyklidit prostor. A i já budu potřebovat odpočinek a taky čas si užít svého malého syna.
Budete během odpočinku více skládat pro jiné interprety? Nejnověji máte na kontě skladby pro Lucii Bílou.
Myslím, že to odráží přesně to moje autorsky plodné období. Skladbu pro Karla Gotta jsem napsal, když mi můj kamarád řekl, že si Mistr postěžoval, že nejsou autoři, složil jsem to a přes několik lidí ji doručil až k němu. Pak se ozvala Hanka Zagorová a tu jsem si mimořádně oblíbil. Mám to tak, že abych mohl pro někoho skládat, musí mi být nějakým způsobem blízký. To Hanka je, možná je mi i trochu podobná, v něčem jde hlavou proti zdi, tam jsem vůbec neváhal. Pak mi volala Lucka Bílá, která je taková roztomile praštěná, pro tu jsem udělal tři písničky. Ale nechci z toho dělat pravidlo ani byznys, takže nepředpokládám, že bych skládal písničky ve velkém. Je to spíš taková příjemná změna a radost, když někdo zpívá mé písně a umí to. (smích)
