„Kdo by se s tím denně krmil a kde shánět staré brambory, chleba a zbytky ze školní jídelny,“ říká Martin. Kdysi se u babičky a dědy zabíjelo každý leden, sešlo se široké příbuzenstvo a každý si odnesl bohatou výslužku. Teď je z chlívku garáž, kde má Martin ustájenou čtyřkolku. Tu přikrmuje už jen benzinem.
Covid čerstvým jitrnicím nesvědčí
Pokud by dostala jeho rodina zálusk na zabijačku, musel by jít na internet a hledat třeba, kde pořádají zabijačky na zakázku, třeba i s hudbou a dalším programem. Jenže ani této vylepšené tradiční zábavě doba nepřeje. Jediným důvodem je covid. Oslovené hotely a penziony reagovaly téměř jako přes kopírák.
„Nechte se přenést do pohody pravé vesnické zimy. Vraťte se do doby, kdy možná i vaše babička celý rok krmila pašíka a v zimě se sešla celá rodina na domácí zabijačku,“ láká na internetu Hotel Naháč v Choceradech. Odsud jsou co by kamenem dohodil Ladovy Hrusice, kde malíř čerpal inspiraci pro své kouzelné zabijačkové obrázky. „Poptávka po jakémkoli nepracovním setkávání je dočasně pozastavená,“ konstatoval ředitel hotelu Marek Škvor na dotaz, zda se zabijačky konají.
Podobně jsou na tom i v penzionu Bednářův dvůr nedaleko Jaroměřic nad Rokytnou. „O zabijačkové hody zájem je, bohužel z důvodu koronavirové situace je nyní neděláme,“ říká majitel Martin Bednář. Pokud si lidé v příznivějších dobách pobyt spojený se zabijačkou objednají, jako nejčastější důvod hosté uvádějí tradici nebo první zážitek ze zabijačky.
Sám si říznu, sám si sním
Po čem se však lidé pídí, to jsou doslova a do písmene domácí zabijačky, i když v jiné podobě, než jak je organizují profesionálové. „Člověk si místo celého prasete pořídí pouze vepřovou půlku s droby. Doma si pak vyrobí veškeré produkty spojené se zabijačkou, jako je tlačenka, jitrnice a jelítka, ale i uzené klobásky a uzené maso,“ vysvětlil technolog František Kopal z firmy Maso-profit.
Domácí příprava masných výrobků se pro mnohé stala koníčkem zejména v pandemii a po uzavření restaurací. „Lidé berou přípravu uzenin nebo jitrnic také jako společenskou událost. Roste proto zájem o řeznické nástroje, jako jsou domácí plničky, nože, sekáče, řezačky masa, koření a další,“ dodává Kopal. Zájem je proto, že za půlku prasete zaplatí zákazník polovinu toho, co by dal za stejné množství masa přímo v obchodě. A také se pro mnoho lidí jedná o novou a netradiční společenskou událost. Také na moderní verzi domácí porážky se vztahují povinnosti. Bez příslušného povolení není možné masné výrobky prodávat, je ale možné jimi podarovat osoby blízké.
Statistiky nelžou. Zabíjí se mnohem méně
Že už je éra domácího zabíjení minulostí, to dokazují i oficiální údaje. Přechod Čechů od klasických domácích zabijaček ke zpracování již koupeného masa potvrzují především data ministerstva zemědělství. To tuhle oblast dlouhodobě sleduje. „Počet domácích porážek dlouhodobě klesá. Od roku 2012 se jejich počet snížil o více než pětinu ze 125 tisíc na 93 tisíc,“ vypočítává mluvčí zemědělského resortu Vojtěch Bílý.
