"Tak si nastoupíme, pane Polarte," říká jeden ze dvou strážníků, když pomáhají vrávorajícímu a v obličeji zřízenému muži nastoupit do zbrusu nového "odchytovému" vozu na opilce. Ten může najednou odvézt dva sedící a jednoho ležícího alkoholika. Uvnitř prostoru pro "cestující" může ještě sedět strážník. Ten ovšem musí mít extrémně odolný žaludek.
Kdo je zralý na záchytku?
S odvozem opilců na záchytku na Bulovce pomáhá záchranné službě městská policie. Přesněji se jedná o osm lidí z oddělení na Praze 1 v Opletalově ulici. Ti žádnou jinou činnost, než je odvoz opilců, nevykonávají. Jejich dvanáctihodinová služba začíná v sedm večer. Jezdí, dokud kapacita míst na Bulovce není naplněna.
Speciální odchytový vůz
Jedeme pro prvního opilce
"Někdy to je ve čtyři ráno, jindy už v jedenáct večer," říká jeden ze strážníků s tím, že v zimním období to bývá dřív. "Brzy se stmívá a tak začínáme asi o dvě hodiny dřív než teď." Jak dodává svalnatý policista, který dvoučlennou hlídku strážníků doplňuje, záleží také na tom, zda se v městě konají nějaké akce či koncerty.
Jak zjišťujeme, opravdu služba není o tom naložit a odvézt každého, kdo se podezřele klátí ze strany na stranu a mumlá nesmysly. Strážníci se s lidmi snaží komunikovat (a přitom jim vykají) a dávají jim také dýchnout. Jak například slyšíme ve vysílačce, jednoho opilce, pro kterého jsme se už chystali jet, se hlídce "podařilo rozchodit". Naše služby už tedy v tomto případě nejsou potřeba.
Tento nápis vídají někteří lidé i několikrát do měsíce.
Speciální odchytový vůz
Při práci může být i veselo
Prvního opilce z Václaváku - který je mimochodem pravidelným klientem záchytky - jsme dopravili na Bulovku před osmou večer. Při čekání na hlášení hlídek o dalších opilcích mluvčí strážníků zatím hecuje odchytové trio, aby dalo k dobru nějakou historku. "Vezli jsme sem chlápka, kterému vzali oblečení, dali to do pytle a odnášeli pryč. Chlap začal být agresivní a vyletěl za saniťákem, který pytel s oblečením odnášel a pytel popadl. Saniťák ho zase popadl za jeho pytel a křičeli na sebe: Pusť ten pytel! Napřed ty pusť ten můj!" vypraví strážník.
To už tu je ale další případ. Na opilce bez kalhot, který pohoršuje lidi na Masarykově nádraží, upozornil šéf strážníků z Prahy 1. Jedeme tam a zjišťujeme, že muž nejenže nemá kalhoty, ale nemá ani nohy. U lavičky, na které leží, má svůj invalidní vozík. "Nechci na záchytku," snaží se strážníky po probuzení smlouvat. Zůstat tu ale také nemůže. V dechu má skoro 3 promile. Hlídka jej proto nakládá na lehátko a místo na Bulovku odváží do azylového domu v Husitské. Tam se ale invalida chová agresivně a v azylovém domě jej proto nechtějí. Jede se tak opět na Bulovku.
Náš druhý opilec nemá nohy.
Opilce přivážejí i záchranáři.
Jen pro silné žaludky
Tam mezitím přijíždí i záchranka s vlastní případem. Záchranáři se se strážníky dobře znají, tykají si. "Pojď si čuchnout," zve strážník záchranáře k vozu, kterým právě přivezli beznohého muže. Ten se během transportu pokálel a dokonce i několik metrů od otevřených dveří vozu je cítit odporný zápach. "Jéééžiš, toho vozíme furt," prohlásí záchranář. Jeden ze strážníků pak jde lůžko vyčistit. To se prý dělá pokaždé, když vůz někdo zaneřádí, aby se pak nezašpinil další "klient". Samotný vůz se pak prochází jednou týdně důkladnou očistou.
Kolem tři čtvrtě na deset večer už má Bulovka skoro plno. Kapacitu ten večer pomohli zaplnit opilci, kteří skončili v nemocnicích. Odtamtud je ale kvůli jejich agresivitě poslali na záchytku. Spolu s bezdomovci se jedná o nejčastější klienty záchytky.
Třetí opilec se zřídil kvůli ženské.
V ulici V celnici na nás čeká třetí opilec. Na člověka ležícího před vchodem do hotelu upozornil personál. Jak se strážníci od mumlajícího muže s ledvinkou dozvědí, opil se kvůli ženské, nějaké Monice. Má smůlu, ale pro své vlastní dobro na záchytku musí. Strážníci jej kurtují do sedačky a jeden z nich tentokrát jede v prostoru s ním. Cestou na záchytku si tak zřejmě musí o Monice vyslechnout spoustu nepěkných věcí.