metro.cz

Kde Pražáci zírají na kozy

  6:01
Pasáčkem ovcí a koz se v kopcích nad radotínskou cementárnou může stát každý.
Vypuštění prvních zvířat v roce 2017. | foto: PRAŽSKÁ PASTVINA

Když jsem se s Vojtou Koštířem, spoluzakladatelem spolku Pražská pastvina, vloni viděl poprvé, okamžitě mě zapojil do honu na šestici zaběhnutých ovcí. Na svahu o­sklonu bubnu skokanského můstku jsem tehdy asi čtvrt hodiny chrastil pytlíkem se suchým pečivem a snažil se zvířata nalákat zpátky za ohradník. Ani letos Vojta nezklamal – na sraz u radotínského nádraží dorazil s dvěma kozami v kufru svého kombíku, jednu z nich mi nahoře na pastvině svěřil do péče a kamsi odběhl. Právě podobné zážitky sem do kopečků mezi Radotín a Zadní Kopaninu lákají desítky dobrovolníků z města, kteří tu pomáhají se zvířaty. Prvních pár koz a­ ovcí získali nadšenci z Pražské pastviny v roce 2017, teď mají zvířat zhruba stovku na třech lokalitách. Dvě z nich jsou v Radotínském údolí, třetí patnáct kilometrů za Prahou ve Svatém Janu pod Skalou.

Zvířata krajině vracejí podobu, jakou měla do 19. století, kdy člověk začal opouštět tradiční způsoby zemědělství. Ovce a kozy pastvou uvolňují prostor pro původní rostlinné druhy, díky čemuž se na okraj hlavního města mohou vracet i kdysi běžní, ale v dnešní době už vzácní motýli. Některým druhům musí s návratem pomoci člověk, například hnědáskovi květelovému, jehož 120 housenek ochranáři vloni v­ květnu vypustili na loukách u Zadní Kopaniny. „A podařilo se, i ­­letos jsme tam motýly zahlédli,“ říká Vojta Koštýř, který péči o kozy a ovce zvládá při studiu ekologické a evoluční biologie na pražské přírodovědě.

Projekt se zamlouvá i vlastníkům pozemků, „Máme je pronajaté, jejich majitelé s­ tím nemají problém. Většinou jde o parcely, které se stejně nedají jinak využít. Jsou to stráně, na kterých se nedá nic pěstovat, a protože se nacházejí v rezervaci, nemůžete na nich ani nic postavit. Něco vlastní radotínská cementárna, něco město a­­ něco soukromníci nebo pozemkový fond, je to takový mix,“ popisuje Vojta. „Tohle je ta rovina ochranářská, zároveň ale vytváříme i komunitu lidí z města, kteří se chtějí starat o zvířata, ale třeba si nemohou svá vlastní pořídit,“ dodává.

Co člověk musí udělat, aby se stal pasáčkem? Nejlepší je podle Vojty dorazit na některou z pravidelných brigád, které se konají každý poslední víkend v měsíci. Setkání se koná přímo na pastvině, lidé si tu vyzkoušejí stříhání paznehtů a další práce. Podrobnosti zájemci zjistí na na facebookové stránce Pražské pastviny. „Pořádáme i­ exkurze po místech, kam se běžně nepodíváte, nebo teambuildingy. Taky máme starý včelín, přidat se k nám může každý,“ uzavírá Vojta.

Autor: Libor Hruška Metro.cz
zpět na článek