ČSSD se o víkendu sejde na sjezdu, na němž by měly být vyvozeny důsledky z volebního výsledku z loňských říjnových parlamentních voleb. Hlavními tématy budou volba nového vedení a rozhodnutí, jaký postoj zaujmout v druhém pokusu o ustavení vlády Andreje Babiše.
Obě tato témata jsou součástí širšího zarámování sjezdu: jak se jako strana programově a ideologicky profilovat a kam směřovat. A že tato diskuse bude patrně odrážet široké spektrum názorů, ukazují už mnohá z předsjezdových vyjádření.
Sjezd se uskuteční v Hradci Králové, a to téměř na den přesně čtvrt století poté, co byl na stejném místě zvolen předsedou strany Miloš Zeman. Hradecký sjezd v únoru 1993 byl pro ČSSD přelomový. Relativně malá parlamentní strana na něm nastoupila cestu k pozdějšímu úspěchu ve volbách 1998, kdy poprvé od roku 1920 sociální demokraté vyhráli volby. Sjezd v Hradci Králové v roce 1993 se nesl ve znamení zásadního vymezení se vůči dvěma hlavním politickým soupeřům: tehdy vládnoucí pravici, jíž měla být ČSSD pod novým vedením tvrdým oponentem, a komunistickou levicí, s níž soupeřila o dominanci v levé části pravolevého spektra.
Tehdy vzniklo takzvané hradecké usnesení, sice méně známé než o dva roky později přijaté usnesení bohumínské, ale ve vztahu ke KSČM mnohem radikálnější. Obě usnesení dodnes platí, diskuse o jejich (ne)potřebnosti je však předmětem téměř každého sjezdu. Nyní ale stojí před stranou mnohem zásadnější výzvy, a tak lze očekávat, že obě usnesení, mnohdy porušená, zůstanou spíše stranou zájmu delegátů.