Čeští čtyřicátníci chtějí klid a nejsou mobilní

Ten věk je údajně pro muže totéž, co pro ženu v přechodu. „Výzkumy prokazují, že do deprese v tomto údobí padne každý druhý muž,“ říká osobní koučka Lenka Nováková. Ve čtyřiceti začínají pánové bilancovat život a po padesátce většina z nich z depresivních nálad naštěstí vybředne.

Jenže momentálně se cítí čeští čtyřicátníci komfortně. Úspěchy ekonomiky se projevují i v jejich náladách. Většina čtyřicátníků, žen i mužů, je podle nejnovějšího průzkumu společnosti Nielsen Admosphere spokojena s prací. Jak s jejím obsahem, tak hlavně s výší výdělků. Ty loni rostly podle oborů až o patnáct procent a také letos se očekává navyšování blízko deseti procentům. To jsou důvody, proč čtyřicátníci o radikálních profesních změnách neuvažují.

Práce doma netáhne 35 Jen pro tolik procent českých čtyřicetiletých je možnost pracovat doma důležitá. Zbytek trvá spíše na tom, aby jim domov a rodina sloužily k odpočinku a nemíchaly se s pracovními starostmi.

Největší důraz kladou na pohodu, důležité je pro ně vnitřní uspokojení. Dobré bydlo se ale projevuje v této věkové skupině i v tom, že jejich ochota stěhovat se případně za lepší prací, nebo za ní dojíždět někam daleko, je velice nízká. Ochotu ke zvýšené mobilitě přiznala ani ne pětina dotazovaných čtyřicátníků.

„Pracovní mobilita je v Česku v porovnání se zahraničím dlouhodobě nízká,“ připouští Martin Kašpar z Profi Creditu, který si nechal průzkum zpracovat. Pokud se bude Česku i nadále dařit a nezaměstnanost bude nízká, nebo ještě klesat, odhaduje Kašpar, že na tomto trendu se nic nezmění. Nepřekvapuje proto ani fakt, že více než polovina dotazovaných má práci doslova pod nosem – do zaměstnání nedojíždí déle než půl hodiny. A měnit nechce ani za víc peněz.

V čem se například nynější čtyřicátníci liší od čtyřicátníků devadesátých let? Nevadí jim pracovat přesčas, ale chtějí za to buď peníze, nebo adekvátní náhradní volno. A už vůbec si nechtějí tahat práci domů. Že se věnují pracovním povinnostem ještě po příchodu domů, to přiznává necelá desetina respondentů, většinou se jedná o podnikatele nebo vyšší manažery.

Momentální rozpoložení českých čtyřicátníků je tak v rozporu s výzkumem britské Darthmouthovy univerzity z roku 2007 na téma životní štěstí. Podle něj se lidé se cítí nejméně šťastní ve věku okolo 46 let.

Dbají o sebe Po čtyřicátém roce začínají lidé více dbát na svou tělesnou schránku. Nejhorší stravovací návyky mají muži do 25 let. Mladé ženy se odbývají taky, nebo nejedí vůbec. Na dietě je v tomto věku téměř každá pátá žena. Nejzdravěji začínají naopak jíst po dovršení čtyřicítky. Melbournský institut aplikovaného hospodářského a sociálního výzkumu došel k závěru, že lidé nad čtyřicet let by měli pracovat jen tři dny v týdnu. Pracovat okolo 30 hodin týdně podle nich přispívá k dobrému fungování kognitivních funkcí. Jakékoliv další přetížení podle australských vědců způsobí pokles pracovního výkonu.