Další písmenka na etiketách. Už je to moc, zlobí se výrobci

Lupa na písmenka nebude potřeba Na balených potravinách budou povinně tyto údaje: Energetická hodnota, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Vždy v tomto pořadí a jednotným způsobem – buď formou tabulky, nebo (pokud není dostatek místa) v řadě za sebou. Předpis nestanovuje přesné místo, kde se tabulka musí nacházet, ale údaje musí být čitelné a srozumitelné. Minimální velikost písma by tak měla být 1,2 mm. Aby mohli zákazníci porovnávat výrobky v různě velkých baleních mezi sebou, musí být údaje o výživové hodnotě vyjádřeny na 100 g či 100 ml.

Pro lidi, kteří drží dietu nebo si hlídají, co jedí, je to výhra. Pro výrobce potravin jen další patálie. Musejí totiž na obaly nacpat další informace. Právě dnes začíná platit povinnost informovat zákazníky o nutričních hodnotách. Na obalech potravin je nyní nutné vypsat energetickou hodnotu, podíl tuků, sacharidů, bílkovin a soli.

„Povinné uvádění výživových údajů je dalším logickým krokem, který zákazníkům pomůže orientovat se při nákupu potravin,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

Část výrobců uváděla nutriční hodnoty na obalu dobrovolně. Teď to musí dělat všichni povinně. Než však z regálů zmizí obaly podle „starých pravidel“, ještě chvíli to potrvá. Všechno, co se dostalo na trh nebo bylo vyrobeno před 13. prosincem, se totiž může doprodat i bez těchto povinných informací.

Výrobcům však novinka dělá starosti nějakou dobu. „Máme široký sortiment, proto jsme museli takto upravit na 2500 různých druhů etiket. Celé si to vyžádalo zhruba tři roky práce a intenzivně na tom pracovali nejen interní grafici Hamé, ale museli jsme do toho zapojit i externí grafická studia,“ říká Petr Kopáček, mluvčí této české potravinářské firmy.

Podle něj je informací na obalech již dnes docela dost a někdy bylo docela obtížné dostát všem povinným změnám a zároveň zachovat přehlednost a atraktivitu pro spotřebitele.

Na druhou stranu někteří výrobci souhlasí s tím, že informace zákazník ocení. „Výživové hodnoty považujeme za informace, které začínají spotřebitele stále více zajímat,“ říká Marta Faktorová, mluvčí Madety.

Tato novinka ale není jediná, která se projeví na obalech potravin. Od ledna začnou platit také přísnější pravidla pro ty, kdo chtějí jídlo či suroviny označit jako „české“. Jako tuzemskou potravinu už půjde označovat jen to, co stoprocentně vzniklo v našich luzích a hájích.

Podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny je ale informace o původu suroviny zbytečná. „Řadu lidí stejně nezajímá, odkud produkt je. Důležitá je pro ně hlavně cena,“ říká Katina.

Malí výrobci mají výjimku, stejně jako pečivo Výživové údaje nemusí uvádět ani výrobci, kteří potraviny vyrábí v malém množství, tedy v množství, které je dodávané přímo spotřebiteli nebo do místního maloobchodu, přičemž tento výrobce zaměstnává maximálně deset zaměstnanců nebo jeho roční obrat nepřekročí 20 milionů korun. Výjimku mají nebalené potraviny (pečivo, pultový prodej krájených masných výrobků), v obchodě nakrájené sýry, potraviny s malým obalem (největší plocha je menší než 25 cm², čerstvé maso, ovoce a zelenina, čaj, káva, byliny a koření, sůl nebo žvýkačky.