„Můj syn studuje technickou vysokou školu a všechny zkoušky a testy absolvuje jen písemně,“ říká logopedka Jitka Kaulfuss. Ilustruje tak na příkladu z vlastní rodiny nejmodernější „trendy“ v mezilidské komunikaci.
Logoped je na pokladnu
|
Ty se projevují nejen ve vzrůstající závislosti na internetu skrze mobilní telefony, ale také na stále vyšším množství dětí, které mají řečové vady. Jejich rodiče s nimi totiž vůbec nekomunikují, případně během hovoru sledují současně displej telefonu. Logopedové tvrdí, že děti mají problémy nejen s tradičním českým „r“ a „ř“. Potíže jim dělají i sykavky. Někdy rodiče ve snaze s dítětem mluvit ho ale od mluvení odrazují. „Když se dítě snaží něco říkat, vyslovovat, neopravujme ho,“ radí Zuzana Blažková, logopedka a zakladatelka Logopedie jinak. „Neříkejme, že se to tak neříká. Děti pak zbytečně pociťují tlak na slova, která jim nejdou. Komentujme a dejme jim možnost se do komunikace aktivně zapojit,“ radí logopedka z Uherského Hradiště Blažková. Jde o to, aby děti komunikovat chtěly a nebraly vzájemnou komunikaci s rodičem jako své selhání.
Podle Asociace logopedů mají nějakou řečovou vadu dvě pětiny českých předškoláků. Zatímco v minulosti se dařilo mnoho problémů odstranit ještě před nástupem do školy nebo v první třídě, v současnosti se posunuje řešení výslovnosti až ke třetí třídě základní školy.
Trápí mladé
|
Prospělo by dětem, aby se ve školách víc mluvilo, například zařazením hodin „rétoriky“? „V nějaké moderní formě ano. Ve školách chybí například přednes, děti se často ani neumějí postavit před spolužáky a zformulovat vlastní myšlenky, schází schopnost předvést se i před cizími lidmi než jen v rodině,“ myslí si Kaulfuss. Nekomunikaci v domácím prostředí odhalí pedagogové často u předškoláků během zápisu. „Neudrží oční kontakt, protože ani jejich rodiče, když se s nimi nebaví, se jim nedívají do očí,“ rekapituluje komunikační a řečové vady logopedka.
