Digitální vzdělávání v našich školách. Je to velká bída

Na základních školách je věnována informatice jedna hodina týdně. Děti se učí vytvořit tabulku v excelu a nebo zformátovat text. Sotva ale zazvoní na přestávku, tak vytáhnou chytré telefony, na sociální síti rozdají pár srdíček a chatují se spolužáky. Osnovy jsou zkrátka pozadu. „Pro konkurenceschopnost českého vzdělávání ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je nutné začít přemýšlet nad zásadními a komplexními změnami,“ potvrzuje Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Právě tento úřad udělil záštitu nad programem, který včera představila společnost O2. Ten je zaměřen na zlepšení digitálních dovedností u dětí i dospělých, zejména rodičů a pedagogů. Program přinese základním školám nejen finanční podporu v hodnotě pět milionů korun, ale také metodickou pomoc. Jinými slovy, nabídne učitelům portál a materiály, z kterých mohou učit (viz box).

Kde mohou získat digitální vzdělání učitelé i rodiče Kromě nového portálu www.o2chytraskola.cz existuje řada webů a projektů, kde je možné vzdělat sebe i své děti. Projekt Zvol si info například nabízí příručku Surfařův průvodce po internetu. Navíc studenti, kteří za projektem stojí, jezdí po školách a o mediální gramotnosti přednáší. Nedávno také představili hru pro žáky základních škol, která se zaměřuje na odhalení dezinformací. Na webu www.imysleni.cz lze pro změnu najít takzvané alfa verze nových učebnic, z kterých se bude v budoucnu učit informatika. Na webu je sekce pro učitele i rodiče.

Poskytovatel telekomunikačních služeb se společně s ministerstvem pustil do digitálního vzdělávání také kvůli alarmujícímu zjištění. Z právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci totiž vyplývá, že téměř čtyřicet procent českých dětí na základních školách se setkalo s kybernetickou agresí.

„Rychlosti rozvoje technologií bohužel neodpovídá úroveň edukace o potenciálních hrozbách. Děti nevědí, jak si poradit s kyberšikanou nebo jak si správně chránit soukromí v on-line světě. Potřebné informace však často nezískají ani od rodičů, ani od učitelů,“ vysvětluje generální ředitel O2 Jindřich Fremuth.

Jeho slova potvrzuje i Faltýn z ministerstva školství. „Kvůli sociálním sítím je šikana rychlejší a rozsáhlejší,“ říká Faltýn.

Učitelé nový program vítají. Ví však, že není všespásný. „Škola nemůže zachránit vše, musí se zapojit i rodiče,“ burcuje k aktivitě Petr Samec, pedagog ze Základní školy Mírová v Ústí nad Labem, která se do pilotního projektu zapojila. Samec zároveň dodává, že rodiče většinou sami nemají představu o tom, jak se na síti chovat správně a jak bezpečně nastavit novou techniku. To potvrzuje i loňský průzkum Rodič a rodičovství v digitální éře. Ten zjistil, že pětina rodičů sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnažené a je možné určit jejich identitu. „Ne každý rodič se orientuje ve světě on-line technologie,“ říká Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci, která průzkum realizovala.